OBRAZEM: Prázdných domů jsou v Česku desítky tisíc. V Praze chátrají i architektonické skvosty

Cukrovarnický palác na Senovážném náměstí: kancelářský komplex v neobarokním stylu byl vystavěn v letech 1912-16 podle návrhu Josefa Zachse.

Cukrovarnický palác na Senovážném náměstí: kancelářský komplex v neobarokním stylu byl vystavěn v letech 1912-16 podle návrhu Josefa Zachse. Zdroj: Prázdné domy/Radomír Kočí

Cukrovarnický palác: Fasádu zdobí bohatá kubisticko-klasicistní plastická výzdoba, zachovány jsou i části historických interiérů.
Cukrovarnický palác: sloužil jako sídlo bývalé sídlo Investiční a poštovní banky a poté ČSOB.
Cukrovarnický palác: Americká společnost Hyatt se dohodla s rakouskou developerskou skupinou UBM, která  palác koupila v srpnu 2018, že zde bude provozovat hotel.
Cukrovarnický palác: Hotel pod značkou Andaz se 175 pokoji se měl podle původních plánů otevřít v roce 2022.
Nádraží Vyšehrad: Ne tak optimistický výhled má ale národní kulturní památka Vyšehrad.
32
Fotogalerie

Rodinné domy, továrny či dokonce zámky jsou nejčastějším typem opuštěného objektu v Česku. Nejvíce jich je v Praze a bývalých Sudetech. Na prázdné a chátrající nemovitosti v hlavním městě upozorňuje publikace s názvem Prázdné domy od Radomíra Kočího, jednoho ze zakladatelů stejnojmenné internetové databáze. 

Publikace Prázdné domy od vydavatelství Grada zahrnuje pouze pražské objekty. „I v samém centru Prahy, na nejlukrativnějších místech, jsou domy, které leží ladem i desítky let,“ upozorňuje Kočí.

Vybraným domům jsou věnovány menší kapitolky, která popisují jejich historii a možný způsob dalšího využití. 

Zatímco zmiňovaná publikace se věnuje vybraným nemovitostem v hlavním městě, databáze obsahuje aktuálně něco přes šest tisíc objektů z celého Česka, prázdných z nich je kolem tří tisíc.

Ve skutečnosti ale takových objektů bude mnohem více. „Minimálně jich budou tisíce, spíše bych odhadl desítky tisíc, protože skoro v každé malé vísce by se dal prázdný dům nalézt a vesnic je v tuzemsku přes šest tisíc,“ odhaduje Kočí.

Podívejte se na výběr prázdných pražských objektů do následující galerie.

Kromě Prahy jich nejvíc je v Ústeckém a Karlovarském kraji. „V bývalých Sudetech se potýkáme s vysídlením původních obyvatel i po nějakých sedmdesáti letech. Nově příchozí si k těmto místům neuměli vytvořit vztah,“ míní Kočí.

„Hřebíčkem do rakve bylo zbavování se budov po původních obyvatelích, po takzvané buržoazní třídě, a nahrazování těchto krásných staveb, které utvářely genius loci míst, nudnou zástavbou sídlišť, která lidi ještě více odcizila,“ dodal.

Kromě klasických rodinných domů nejvíce chátrají stavby, které ztratily svou funkci a musí se jim hledat nové využití. Příkladem jsou zámky, nebo továrny.

„Zámky v minulých dobách fungovaly jako správní základny panství, dnes k tomu poslouží pár počítačů v jedné kanceláři. Najít novou funkci těmto objektům ale není nereálné, řada z nich se mění například na oblíbené rekreační objekty s wellness službami, popřípadě na domovy pro seniory,“ dodává Kočí.

Továrny zase nacházejí novou funkci jako rezidenční bydlení, nebo kancelářské objekty. „Tyto konverze jsou také čím dál oblíbenější, kdo se do takové přestavby pouští, tak získává právem uznání. A když jsou provedeny citlivě, odměnou je lavina zájmu doma i ve světě,“ říká. 

Databáze Prázdné domy vznikla v roce 2015 a slouží k dokumentaci primárně historicky zajímavých objektů, které jsou ohrožené tedy prázdné. Obsahuje i objekty zachráněné. Jsou v ní objekty zaniklé, ty slouží jako taková vzpomínka na ztracené poklady Česka.

V neposlední řadě databáze zaznamenává i podobné objekty aktuálně používané, které zatím ohrožené nejsou. „Do ohroženého stavu se mohou dostat časem a potom je dobré mít dostupná přehledná data a fotografie,“ dodává Kočí.

Článek poprvé vyšel v prosinci 2020