Obří Lenin je zpátky. Co s ním? | E15.cz

Obří Lenin je zpátky. Co s ním?

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Komunisté vrátili Chomutovu sochu svého vůdce Lenina. Skončí revolucionář v lapidáriu?

Chomutov / Ze skladu do skladu putuje v Chomutově bronzová socha Lenina v nadživotní velikosti, která za socialismu stávala na podstavci před divadlem. Teď se po letech vrátila městu. „Zatím nevíme, co s ní. Je to memento doby. Třeba jednou najde místo v nějakém lapidáriu,“ krčí rameny mluvčí chomutovské radnice Tomáš Branda.

Leninovi jako by se z Chomutova nechtělo. Když na přelomu let 1989 a 1990 už jinde odhalovali sochy Masaryka, před chomutovským divadlem pořád ještě stál Iljič Uljanov. „Na stržení sochy se přišlo podívat hodně lidí,“ vzpomíná na 29. duben 1990 muzejní fotograf Hugo Sedláček.

Město nejdřív uskladnilo vůdce bolševiků do kostela svaté Kateřiny, ale vzápětí o něj projevili zájem místní komunisté. „Vzali jsme si Lenina do dlouhodobého pronájmu,“ říká zastupitel za KSČM Jaroslav Komínek. Skoro dvacet let ležela socha v sídle komunistů. Pak ale museli sklad uvolnit nově vznikající vysoké škole a revolucionáře poslali radnici zpět. Ta ho uložila v budově výměníku a hledá pro něj využití.

Lenin stál u divadla od února 1971. Je dílem profesora Jana Kavana. „Zničit umělecký výtvor, byť propagandistický, by byla škoda,“ soudí historik oblastního muzea Jiří Šlajsna.

Pátrání po sochách

Z ideologicky nevhodných pomníků v Chomutově jsou trosky. Nebo nenávratně zmizely. Dvacet let kapitalismu „přežily“ ve městě jenom dva – obří bronzová socha Lenina a památník italského komunisty Antonia Gramsciho.

Na vůdce ruských bolševiků sedá prach v městském skladě. Víc štěstí měl předseda italské partaje. Jeho pomník pořád stojí na svém místě, za soudem. Nikdo se k němu totiž nehlásí.

Nejhůř skončil Dimitrov

„Typické symboly minulé doby byly v Chomutově tři. Socha Lenina před divadlem, plaketa Jurije Dimitrova v městském parku a plastika Julia Fučíka u tehdejších Válcoven trub a železáren,“ vyjmenovává historik oblastního muzea Jiří Šlajsna.

Kam zmizela plastika Fučíka už dneska nikdo neřekne. Špatně ale dopadl Dimitrov. „Jeho desku rozbili vandalové,“ říká mluvčí radnice Tomáš Branda. Plastiku vůdce bulharských komunistů z června 1980 nahradil v centrálním parku pomník Obětem válek a totalit.

Pár sádrových Gottwaldů

Za socialismu žádná socha Klementa Gottwalda město „nezdobila“, zato jeho busty byly snad na každém úřadě. Lidem z muzea se podařilo dvě zachránit. „Máme je z podniku Teplo Chomutov. Byla by škoda je vyhodit, to už dnes nikdo nevyrobí,“ podotýká kurátor muzea Radek Zozulák.
Hlavy prvního dělnického prezidenta ale muzeum neeviduje. „Neodpovídají charakteru naší sbírky. Máme je jen proto, kdyby se někomu hodily k výstavě o minulé době. Sádrových odlitků Gottwalda se tenkrát chrlily tisíce, stejně jako teď trpaslíků, které si lidé s oblibou dávají na zahradu,“ směje se Zozulák.

Zapomenutý Ital

Polistopadové euforii unikl památník Antonia Gramsciho, zakladatele Komunistické strany Itálie a od roku 1924 jejího předsedy. V poklidu dožívá v parčíku za starým soudem. Stojí na jeho pozemku.
V květnu 1951 ho tam nechali postavit italští dělníci, kteří v té době pracovali v chomutovských válcovnách. „V dalších desetiletích upadal pomník v zapomnění. Upozornila na něj až nedávná úprava parku,“ vysvětluje ředitel Státního okresního archivu Petr Rak.

K agitačním manifestacím ho nevyužívali ani straničtí propagandisté. „Nejspíš proto, že radikální italští komunisté se tehdy vyslovili proti okupaci Československa v roce 1968,“ dodává historik Šlajsna.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video