Velké společnosti staví pro uživatele bezpečné, zdravé a pohodlné prostředí, a tím si budují image společensky odpovědných organizací a udržují si výhodu před konkurencí. Ve střední a východní Evropě roste povědomí o zelené výstavbě i zájem uživatelů o takto zhotovené budovy. Developeři tento zájem z mnoha důvodů podporují. Prvním klíčovým důvodem, proč se developeři chovají ekologicky, je snaha o zachování konkurenceschopnosti. Zelená výstavba jim dává konkurenční výhodu, protože mohou odlišit své produkty, získají tím možnost prodávat nebo pronajímat za vyšší ceny a také zhodnocovat svůj kapitál. Ekologické chování se čím dál více stává normou a tento trend můžeme pozorovat nejen v komerčním, ale také v rezidenčním sektoru. Udržitelná výstavba klade důraz na ekologii, kontrolu znečišťování, použité materiály, třídění odpadu a recyklaci.
#####Ochrana životního prostředí se stává otázkou prestiže
Uživatelé budov, ať už komerční, nebo soukromí, mají výhodu výrazně nižších provozních nákladů. Při projektování je věnována hlavní pozornost tepelnému komfortu, teplotě vnitřních prostor, vlhkosti a proudění vzduchu, přirozené ventilaci, dennímu osvětlení a výhledu, kvalitě vzduchu ve vnitřních prostorách a snížení nebo odstranění vnitřních i vnějších znečišťujících látek, hluku a vibrací. Důležitou roli v nárůstu počtu zelených budov hraje také faktor společenské odpovědnosti. Mnoho firem do svého plánu společenské odpovědnosti začlenilo ochranu životního prostředí. Řada společností si buduje svou obchodní značku a zvyšuje dobrou pověst tím, že o svém šetrném přístupu k životnímu prostředí informuje veřejnost, což v dlouhodobém výhledu přináší vyšší výnosy a prestiž.
Mohlo by se tedy zdát, že výše zmíněné výhody výstavby zelených budov budou mít pozitivní vliv na snadnější získávání úvěrů u bankovních institucí. Nicméně banky operující na českém trhu v současnosti nepřinášejí zvýhodnění zeleným budovám, naopak se projevuje skutečnost, že zelené budovy a jejich financování jsou pro banky spíše komplikací. Finanční instituce stále hodnotí budovy podle jejich lokace, efektivity prostoru, architektury budovy apod.
#####Různé certifikace se liší různým přístupem
Na trhu existuje řada certifikací s různým přístupem k udržitelným budovám. Mezi nejčastější patří následující kvalitativní a kvantitativní parametry: energetická hospodárnost, ekologie, snížení spotřeby vody, kvalita vnitřního prostředí, použití ekologicky šetrných materiálů, kontrola znečištění, zdraví a duševní pohoda, efektivita využití pozemku, dopravní dostupnost či třídění odpadu a recyklace. Na realitním a stavebním trhu existuje několik systémů pro hodnocení zelených budov. Nejstarší systém se nazývá BREEAM. Pochází z Velké Británie a nyní se používá i v dalších zemích včetně České republiky. Systém LEED je americký a dnes pravděpodobně nejrozšířenější (v Evropě se používá např. v Rakousku, Španělsku, Finsku, Irsku, Portugalsku, České republice a dalších zemích). Velké množství ratingových a certifikačních systémů ztěžuje výběr zemím, které vlastní systém hodnocení nemají. V České republice například donedávna žádný vlastní systém hodnocení neexistoval a systémem BREEAM a LEED tu byla certifikována jen hrstka budov.
#####Komplikované možnosti porovnání budov
#####Výrazně by pomohla jednotná certifikace
Studie společnosti Pike Research prognózuje významný růst kumulativní certifikované plochy zelených budov ve světě. Podle odhadů by se měl v letech 2010 až 2012 počet čtverečných stop certifikované plochy budov téměř zdvojnásobit. Změna bude způsobena nejen novou výstavbou, ale především úsilím o získání certifikace pro stávající stavby. Ve střední a východní Evropě existuje poptávka po zelených stavbách. Certifikační systém je však velmi roztříštěný, a proto je pro zákazníka/uživatele složité srovnávat environmentální výhody a nevýhody konkrétních budov.
Otázkou zůstává, zda se Evropská unie nakonec dohodne na jedné certifikaci pro své členské země, například s ohledem na přepracovanou směrnici EU 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov. Energetická hospodárnost je v členských zemích EU žhavé téma. Nyní bude třeba přijmout metodologii pro výpočet energetické náročnosti budov a při výstavbě nových budov používat přísnější normy. Samotné přijetí nové metodologie a zpřísnění norem však nepřinese žádoucí efekt udržitelné výstavby.
#####Stavebnictví musí změnit přístup
Je důležité, aby stavebnictví jako odvětví změnilo svůj pasivní postoj k dodržování právních norem – „řekněte nám, co musíme splnit, a my to splníme“ – a způsob myšlení, protože tento postoj nevyhnutelně vede k negativnímu vnímání udržitelného vývoje. Důležité je si uvědomit, že zelené budovy přinášejí výhodu uspět v konkurenčním boji na trhu. Prvním cílem z pohledu zelených budov je veřejný sektor, nicméně soukromý sektor bude pravděpodobně rychle následovat. Pro stavební firmy je toto téma určitě také výzvou. Náročnější technologie a procesy a ještě vyšší nároky na kvalitu budou mimo jiné vyžadovat také vysoce kvalitní a odborné specialisty už v dělnických profesích. Kdo je bude mít, může mít v budoucnu významnou konkurenční výhodu. I přes otazníky, které se nad optimalizací certifikačního procesu vznášejí, se zelené budovy těší stále větší oblibě uživatelů a každý developer se musí snažit splnit očekávání trhu.
*
Výhody pro vlastníky zelených budov
* Až 50procentní snížení nákladů na energie
* Nárůst hodnoty budovy až o 7,5 procenta
* Nárůst návratnosti investice o 6,6 procenta
* Zvýšení obsazenosti o 3,5 procenta
* Zvýšení podílu nájmů o tři procenta
