Přes jedenáct milionů odkazů najde internetový vyhledavač Google při zadání slova „láska“. Pro každého může znamenat něco jiného. Sedmička proto před 1. májem oslovila sedm lidí z Brna, kteří ve své profesi přicházejí s láskou v různých formách do styku.
1. Šéfkuchař Jan Rimpler
Ze všech lásek nejupřímnější je láska k jídlu, řekl kdysi prozaik George Bernard Shaw. Vlastně tak potvrdil, že láska prochází žaludkem. Podle šéfkuchaře restaurantu Noem Arch Jana Rimplera se však od takového vepřa knedla zela nedá očekávat, že bude působit jako afrodiziakum. „Sklenka dobrého vína a ryba naopak nic nezkazí,“ radí Rimpler.
Vášeň dokáže podle jeho zkušeností leckdy rozdmýchat už příprava jídla. „Letmé doteky při uvazování zástěry a společné ochutnávání je předzvěstí toho, jak asi večer skončí,“ upozorňuje šéfkuchař. Zároveň říká, že v májovém pokrmu by neměl chybět dostatek bílkovin a koření. „Například rozmarýn snižuje tlukot srdce a probouzí smysly,“ tvrdí šéfkuchař.
2. Redaktor Jan Láska
Láskou Jana Lásky jsou mobily. Redaktor serveru www.mobilmania.cz si se „zamilovaným“ příjmením v mládí užil své. „Spolužáci si ze mě utahovali hlavně v době, kdy vyletěl hit Lucie Bílé Láska je láska,“ vzpomíná devětadvacetiletý Brňan. Jeho příjmení přitom vzniklo uměle. „Dědeček z otcovy strany má maďarské kořeny a měl běžné příjmení Lászlo. Protože ale žil na Slovensku, přijal foneticky nejbližší příjmení Láska,“ vysvětluje redaktor.
V oblasti mobilní komunikace si všiml v souvislosti s prvním májem pár zvláštností. Třeba, že lidé posílají méně esemesek než na Valentýna. „Mobily také změnily způsob vyjadřování lásky. Dřív lidé posílali milostné dopisy, dnes jsou to jen srdíčka a zamilované zprávy,“ říká Láska. Přestože má romantické příjmení, na romantiku si nepotrpí. „Nechodím se ani líbat pod rozkvetlou třešeň, jsem totiž alergik,“ vysvětluje Láska.
3. Psycholog Tomáš Novák
Ingredience na dlouhotrvající vztah umí namíchat vztahový poradce Tomáš Novák. „Hlavně je potřeba dostatek tolerantnosti a nadhledu. Platí, že největší tajemství dlouhodobých vztahů spočívá ve schopnosti nedělat z epizod tragédie, ale naopak, mnohé tragédie vnímat jako epizody,“ radí Novák.
Mnohým manželstvím se však namíchat láskyplný lektvar nedaří a končí rozvodem. „Už v roce 1936 napsal brněnský sociolog Inocenc Arnošt Bláha knihu s názvem Současná krize rodiny. Píše, že jsou na světě desetitisíce lidí, s nimiž bychom mohli žít ve spokojeném manželství. Problém ale je, jak takové lidi najít,“ říká Novák.
4. Lingvistka Jana Zemanová
Jak slovo láska vzniklo a co znamená, ví lingvistka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Jana Zemanová. „Slovo láska je praslovanské. Vychází pravděpodobně ze slovesa laskati, které má významy lichotit, chovat se něžně či hladit. Pravděpodobně obsahuje indoevropský kořen „las-“, který znamená být žádostivý či chlípný,“ vysvětluje odbornice.
Dnes má toto slovo významů více. „Vyjadřuje vřelý cit náklonnosti, dále oblibu, třeba lásku k umění. „Buď té lásky“ říkáme, když žádáme o laskavost, oslovujeme tak i milované věci,“ říká odbornice. Další významy mizí v minulosti. „Slovem láska se označovala bezplatná práce, zejména v panském lese, při které si poddaní mohli nasbírat dříví nebo plodiny,“ připomíná Zemanová. A zmiňuje i spojení zelená láska. „To je podle Ouředníkova Šmírbuchu jazyka českého jeden z výrazů pro marihuanu,“ uzavírá lingvistka.
5. Kardiochirurg Petr Němec
Základním orgánem lásky je srdce. A právě to léčí kardiochirurg Petr Němec. „Každý ví, že když je zamilovaný, začne mu srdce bušit rychleji,“ potvrzuje ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Je to způsobené přímým vlivem části nervové soustavy. „Srdce reaguje zvýšením svojí frekvence a zesílením stahů, což se projeví i zvýšením tlaku,“ vysvětluje Němec. Naopak „zlomit někomu srdce“ podle něj nejde. „Anatomicky je to vyloučené. Velké zklamání v lásce se ale na srdci podepisuje. Dočasně se zúží drobné cévy na srdci, což imituje stav jako při infarktu myokardu,“ upozorňuje expert.
6. Básník Pavel Ambrož
Byl pozdní večer, první máj. Úvodní verše Máchova Máje zná snad každý. „Málokdo ví, že je to ponurá až drastická báseň,“ podotýká šestačtyřicetiletý undergroundový básník Pavel Ambrož přezdívaný Homér. Je po poledni a on popíjí pivo v oblíbené hospodě v Měřičkově ulici. „Je první máj, kapelo hraj a vrchní – nalévaj!“ odpovídá Homér Máchovi. Vystihuje tím i téma svých básní. „Nepíši o lásce k životu, ale o tom, jak ho přežít,“ říká Homér.
Když ležel v nemocnici, četly jeho básně sestřicky. „Ptaly se, proč nepíši něco pěkného, co by četla i moje dívka. Napsal jsem jim další báseň, zase pochmurnou. O lásce prostě psát neumím,“ říká dekadent. První máj radši ani neslaví. „Už jsem kmet, láska je pro mě pasé,“ tvrdí Homér. Kromě piva má rád ještě kočky. „To jsou ty pravé kněžky lásky. Moje se jmenuje Lady Patti Smith from Chelsea, podomácku Pattinka,“ rozplývá se Homér.
7. Květinářka Ludmila Kosačíková
Každý večer vysedává na zídce u knihkupectví v Joštově ulici čtyřiasedmdesátiletá Ludmila Kosačíková. Pomáhá především těm zamilovaným, kteří zapomněli pořídit své lásce květinu.
„Na prvního máje připravím konvalinky a petrklíče,“ plánuje květinářka. Kdo si u ní květinu koupí, udělá dobrý skutek a projeví tak také jistou formu lásky. „Mám důchod jen sedm tisíc korun a na ulici získám nějakou tu korunu k dobru,“ říká žena, která si za večer vydělá zhruba tři stovky.
