Odhalí vědecký závod tajemství dlouhověkosti?

Nejstarší maratonec na světě – dnes už 101letý Brit Fauja Singh, ilustrační foto

Nejstarší maratonec na světě – dnes už 101letý Brit Fauja Singh, ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Zjištění DNA sekvence hned po narození by v budoucnu mohlo být jedním z prvních vyšetření, které člověk podstoupí. Ačkoli to připomíná scény z vědeckofantastických filmů, kde z DNA vyšetřovatelé zjistí pomalu i to, jak dotyčný splácí hypotéku, sekvenování DNA se s technickým pokrokem stává rychlejším a hlavně lacinějším. Éra nové personalizované medicíny se přibližuje. Píše o tom server Sme.sk.

Není tedy nereálné, že člověk navštíví svého lékaře s „fleškou“ nebo DVD diskem, kde bude mít uloženou svoji specifickou sekvenci DNA. Lékař mu potom následně podle jeho DNA upraví jídelní lístek, případně naordinuje vhodné léky.

Sto lidí nad sto let

Doktorand Výzkumného ústavu molekulární patologie ve Vídni Jakub Zmajkovič v článku na Sme.sk píše, že podmínky vědecké soutěže jsou relativně náročné. Uchazeči o výhru musejí zhotovit bezchybné, kompletní DNA sekvence stovky lidí starších sta let za cenu, která nepřesáhne tisíc dolarů za sekvenci – a to v průběhu 30 dní. Komu se tento kousek podaří, získá deset milionů dolarů za výhru v závodě Genomics X Prize. Prvním zaregistrovaným účastníkem je tým Jonathana Rothberga z Life Technologies.

Pořízení kompletní DNA sekvence je v současnosti pořád ještě příliš drahé, stojí kolem 10 tisíc dolarů. Schopnost osekvenovat lidský genom za tisíc dolarů se přitom považuje za vědecký milník, poněvadž prolomení této hranice povede k masovému rozšíření v medicíně.

Závod, který by měl vést ke zrychlení sekvenování lidské DNA, už odstartuje příští rok v září. A nasazuje hned vysokou laťku - jeho úkolem bude odhalit geny, které nesou zodpovědnost za dlouhověkost a zdravý život.

Začátek hledání

Vědci věří, že lidé, kteří se dožívají vysokého věku, mohou mít výjimečné formy genů, které je umějí ochránit třeba před Alzheimerovou chorobou nebo před rakovinou.

„Jestliže tyto geny identifikujeme sekvenováním genomů stoletých lidí, pomůže nám to při hledání léků, případně způsobů jak prodloužit život. Je to začátek hledání živé vody,“ řekl Rothberg BBC.

Craig Venter, který mezi prvními osekvenoval lidský genom v roce 2003, dodal: „Pokud dovedou osekvenovat lidský genom za dvě hodiny s pomocí jediného malého přístroje, pak je to skutečně ohromující.