Lidé z Ledče nad Sázavou nahlas mluví o možnosti odtržení Ledečska od Vysočiny. Ledečský starosta Petr Vaněk to poprvé zřetelně vyslovil: Co když nám ve Středočeském kraji bude lépe? Co jeho kroku předcházelo?
Hlavní impuls přišel před měsícem na setkání rady kraje se starosty obcí z malých okresů a menších měst, jakým je i Ledeč. Vaněk tam zmínil hejtmanovi Vysočiny Jiřímu Běhounkovi problém plánovaného zrušení obvodního oddělení policie v Ledči, které má nahradit služebna. „Poprosil jsem hejtmana o pomoc a zmínil jsem, že na hranice kraje to máme šest kilometrů, takže bych případně zkusil požádat o pomoc střední Čechy. Načež pan hejtman - a to dosvědčí všichni starostové, co tam byli - mi pouze ironicky popřál šťastnou cestu do středních Čech. S tím, že podle jeho informací tam je ještě méně policistů než na Vysočině,“ říká třiačtyřicetiletý kroměřížský rodák Vaněk.
Další důvod k vašemu prohlášení o možnosti odtržení Ledečska od Vysočiny nebyl?
Potom přišel z krajského úřadu dopis na město Ledeč, kde se už šest let řeší problém křižovatky „Ve Švondráku“ na krajské silnici. Byla špatně naprojektovaná, takže tam kamiony při vyhýbání vjíždí na chodník a ničí zábradlí, které musí město na své náklady opravovat. K té křižovatce bylo před rokem jednání a řešení prosazované krajem bylo, že by se ukrojil jen kus chodníku. My pak dostali dopis z kraje, kde bylo psáno, že byla zvolena právě ta varianta ukrojení části chodníku, která nic neřeší. To mě, přiznám se, rozzlobilo. Proto jsem pak o těchto zmíněných krocích napsal na web města.
Tím prohlášením jako byste strhl lavinu, která už dlouho hrozila utržením.
Co jsem v uvozovkách rozjel, byla pouze úvaha, jak zajistit pro město a mikroregion odpovídající rozvoj. Myslím si, že vedení kraje se ne zcela věnuje okrajovým částem Vysočiny. To se netýká jenom Ledečska. Navíc mám pocit, že dochází k vysávání venkova. Od počátku roku nám zrušili sociální odbory městských úřadů, mluví se o zrušení stavebních úřadů, že hasiči by byli přespříští rok už jen v bývalých okresních městech. Totéž platí o policii. V Praze nebo v Jihlavě policie nebo záchranka vždy do deseti minut dojedou, ale do Ledče hasiči za deset minut z Havlíčkova Brodu nepřijedou. To je cesta na čtyřicet minut. Pokud by mělo dál smysl mluvit o změně krajských hranic, a to je klíčová podmínka, tak jen tehdy, pokud by tím Ledeč získala status malého okresu, pověřený obecní úřad.
Získala by přestupem ke Středočeskému kraji lepší podmínky?
Jako právník vím, že by se jednalo o náročný a zdlouhavý proces, jehož výsledek je značně nejistý. Mě nyní starostové obcí mikroregionu Ledečsko pověřili, abych do prázdnin vypracoval analýzu plusů i minusů změny krajského uspořádání. Na jejím základě bychom vyhodnotili, zda by mělo smysl přikročit k nějakým odtržitelským snahám.
Jakou formou by se to mělo stát?
Především obyvatelé mikroregionu si musí říct, jestli chtějí žít ve středních Čechách, nebo ne, abychom nedělali nějakou hurá akci. Názor lidí bychom zjistili jedině referendem, jehož vyhlášení by bylo nejlépe navázat na nějakou celostátní akci, abychom zbytečně nevyhazovali peníze z městského rozpočtu. V úvahu připadá prezidentská volba, ale to se mi zdá příliš brzy. Pokud by mezi starosty mikroregionu převážil názor, že má smysl se tímto tématem zabývat, tak bych to případné referendum viděl navázané na volby do Poslanecké sněmovny na jaře za dva roky.
O jaké území se jedná?
Odpovídá nynějšímu mikroregionu. Ten je na západě od Vilémovic, na jihu od Horní Paseky a Kožlí k Humpolci, na severu končí Číhoští.
Vysočina by odtržením přišla v Ledči o další hrad na svých hranicích, podobně jako na východě přišla o Pernštejn, kde se přičlenili k Jihomoravskému kraji.
Sice mě těší, že srovnáváte ledečský hrad s Pernštejnem, ale jinak to srovnat nelze.
Není společným problémem dopravní dostupnost do centra kraje?
Apeloval bych na kraj, aby víc zvažoval rozvrstvení peněz. V jedné z reakcí na naši snahu pan hejtman uvedl, že do silnic na Ledečsku a Světelsku šlo čtyři sta milionů korun. To je krásná částka, ale jen silnice Dolní město - Kejžlice na Světelsku stála dvě stě milionů. Ve Světlé se loni dělal viadukt v Josefodole, tím se částka na Ledečsko smrskává na čtyřicet až padesát milionů. Pro Ledeč je životně důležitou komunikace na Havlíčkův Brod. Já si nejsem vědom, že by za dobu své existence kraj do té silnice významně investoval. To není dobře.
Není to obecně problém okrajových částí kraje?
I na to chci svým vystoupením upozornit.
Už jste se setkal s hejtmanem Rathem?
Jednali jsme s ním, slíbil nám nějakým způsobem morální podporu. Je to pochopitelně otázka parlamentu, který by musel změnit ústavní zákon o krajích. My jsme pana Ratha informovali o tom, co se děje, přislíbil, že se zúčastní jednání mikroregionu.
Není vaše snaha spíše politikum, že čímsi pohrozíte, abyste upozornil na problém?
Politická hra to, myslím, není. Jsem zodpovědný za rozvoj města i mikroregionu. Chápu pana hejtmana Běhounka, že on má zase zodpovědnost za celý kraj.
Jaké kroky byste teď od něj čekal?
V předminulém týdnu za námi přijeli náměstci hejtmana Novotný a Joukl. Snažili jsme se celý ten trošku i mediálně nafouknutý spor dostat do věcné roviny. Řekli jsme si, že by se snad nějak mohlo posunout i řešení té zmíněné křižovatky, že by se nějaká péče věnovala i silnici z Ledče na Brod, že by se kraj trochu věnoval i své speciální škole, jíž je zřizovatelem a která má sídlo v Ledči.
S pány Jouklem a Novotným byste se domluvil lépe než s panem Běhounkem?
Myslím si, že jsem schopen se domluvit se všemi.
Jste sociální demokrat stejně jako členové vedení kraje, nikdo z ČSSD vám neřekl: Dohodněte se, jak to bude vypadat, když se dva soustraníci neshodnou?
Zatím jsem žádnou takovou tendenci nezaznamenal.
Cítíte na Ledečsku citovou příslušnost ke Kraji Vysočina?
Mně se o tomhle těžko mluví, protože jsem z východní Moravy, z Kroměříže. Na Ledečsku a neříkám, že je to nějaký hlavní proud - je vidět jistá ostražitost. Ledečáci se vždycky považovali za Východočechy. Teď zaznívá, že když jsou nyní na Vysočině, tak jsou pod Jihlavou, což je v podstatě moravské město. Oni tím jako by v uvozovkách spadli pod Moravu. Není to převládající názor, ale je tam, já ho tam slyším.
Jak se vás jako Moraváka dotýká ta nelibost vůči Moravě?
Jsem Čech narozený na Moravě, to je asi tak všechno.
Jste právník, považujete se za klidného člověka?
Myslím, že jsem celkem klidný. Snad i flegmatik.
To, co jste teď ale uvedl do pohybu, o flegmatismu nesvědčí.
Taky nad tím přemýšlím. Mám ale odpovědnost za město a mikroregion. Proto tam sedím a beru za to peníze, abych se snažil pro ně vykopat to nejlepší.
Nebojíte se, že budete obviňován z rozbíjení kraje?
Zatím mi něco takového nikdo neřekl. Vraťme to do roviny, že zvažuji, co bude pro město nejlepší. Pokud nás Kraj Vysočina přesvědčí, že nám v ní bude dobře, nevidím důvod, proč odcházet. Ledeč je na Vysočině, ale nesmí být opomíjena.
Znáte názor vašeho předchůdce na pozici starosty na odtržení Ledečska?
Jeho názor znám pouze z novin. V podstatě spolu nekomunikujeme kvůli určitým věcem, které u nás na úřadě proběhly. S radními i některými zastupiteli jsem tuto otázku konzultoval.
Je pro ní výrazná většinová podpora?
Myslím, že by byla výrazná.
Dominantou Ledče je hrad nad Sázavou, jehož je město většinovým vlastníkem. O jeho koupi se snažilo během posledních dvou desetiletí několik zájemců, ozývají se i nyní?
Jsem na radnici rok a čtvrt, předtím jsem tam nebyl a neviděl jsem do toho. Co jsem ve funkci, tak se žádný zájemce neobjevil. Jako zastupitelé bychom asi velice zvažovali, jestli hrad prodat.
Je město ale schopno spolu s jeho druhým vlastníkem zaplatit jeho rekonstrukci?
Po částech ho stále rekonstruujeme. Všichni víme, že to bude běh na velice dlouhou trať. Letos máme snahu udělat tam prohlídkový okruh. V podkroví se tam dělaly dřevěné lávky, bezpečné, aby tam mohli návštěvníci.
Co vás jako rodáka z Kroměříže poprvé nejvíce v Ledči upoutalo?
Že je to na obě strany strašně do kopce, což byl pro kluka z Hané šílený poznatek. Hrad vás oslní, ať přijíždíte do Ledče z jakékoli strany. Pak synagoga, kostel, židovský hřbitov. Je tu krásně.
Víte o nějaké odlišnosti povah lidí ze sázavského kaňonu a z hanáckých rovin?
Jeden poznatek asi mám. Lidé z kaňonu Sázavy, aby přežili, museli být houževnatější a cílevědomější. Oproti Hanákům, kteří jsou rozvážnější a pomalejší. Tam zasejete, sklidíte a máte klid. Ale to na Vysočině nejde.
Říká se, že lidé z rovin jsou otevření, kdežto lidé z kopců uzavření.
Řekl bych, že je to spíš naopak. Jak je Haná bohatá, tak bohatství s sebou nese určitou uzavřenost. Kdežto v obtížnějších podmínkách abyste přežil, musíte kooperovat. Proto si myslím, že v horských a podhorských oblastech jsou lidské vazby lepší než na bohaté Hané.
