Olympijská osa je kladenská

„Balík teďka hlavně vyhledává hřiště, která jsou z kopce. A nevrací se. Dopředu, to jo, ale nazpátek ne!“ směje se Drahomír Kadlec a Milan Nový protestuje. „To není pravda. Taky se vrátím, ale hlavně… Když už to hřiště přejedu a neupadnu, tak toho góla pořád dám!“ říká nejúspěšnější československý střelec Nový.

Byly pro vás olympijské hry víc než mistrovství světa?
Nový: Na olympiádě je víc sportovců a je to jednou za čtyři roky, ale jako hokejista… pro mě to je nastejno! Nejlepší mužstva tam tehdy nebyla, nejezdili hráči z NHL.
Kadlec: Mistrovství světa se hraje každej rok, proto je pro mě olympiáda o trošku víc. A navíc tam od Nagana hrají nejlepší světoví hokejisté, i když například v Albertville hrál třeba Lindros.

K jakému jinému sportu z olympijského programu byste se uměli postavit?
Kadlec: No, postavit, spíš posadit. Já bych chtěl zkusit čtyřbob, to je adrenalin. Nový: Jedině se tak proběhnout nebo spíš projít na běžkách. Pamatuju Květu Jeriovou a když teď vidíme Bauera, tak to musí být hrozná dřina, ale rekreačně je tenhle sport hezkej.

Byli jste se na Hrách podívat i na jiné disciplíny?
Kadlec: Bylo to strašně našlapaný a Albertville mělo sportoviště od sebe daleko. V Lillehammeru to bylo jiný, všechno pohromadě. Potkávali jsme se v olympijské vesnici a hlavně v jídelně třeba s monackým princem Albertem, Katarinou Wittovou, Albertem Tombou. Na to rád vzpomínám. Nový: Já měl zážitek, viděl jsem naživo sjezd a rakouskou legendu Franze Klamera.

Jak jste vnímali své zápasy se Sověty?
Nový: My to brali jako hokej, chtěli jsme vyhrát a bylo jedno, jestli proti nám je Amerika, Švédsko, Rusko. Politika tam nebyla. Rusové měli výborný mužstvo, nehráli zákeřně a žádný emoce tam nebyly. A když byl konec mistrovství, tak jsme si s nima sedli na baru stejně jako s Kanaďanama. Kadlec: Byla tam větší motivace, chtěli jsme je porazit, ale politika už do toho moc nevstupovala. Ti kluci byli úplně normální. Hráli tam skvělí hráči: Larionov, Makarov, Krutov Kasatonov, Fetisov.

Drahoši, kdyby na tebe jel Milan a tys ho musel bránit, měl bys z toho vítr?
Kadlec: Kdyby to bylo jeden na jednoho, tak bych vítr neměl. Balík byl spíš nebezpečnej před bránou. Je to tak?
Nový: Dostával jsem skvělý přihrávky od Franty Pospíšila, tam by možná měl Drahoš malý problémy, ale v souboji jeden na jednoho by mě asi zastavil. Nejsem jako Jarda Jágr, který obejde dva hráče, ale gólů jsem za těch dvacet let dal hodně.

Kadlec: Milane, nezdá se ti, že máme málo hráčů z ligy na olympiádě?
Nový: Není dobrý, že tam jsou jen dva hráči z ligy. To je šíleně málo.

Pánové, zdalipak máte ty vaše slavné medaile dobře uložené?
Kadlec: Já medaile doma nemám, včera jsem si tu olympijskou složitě vyprosil od bývalý manželky a večer ji musel zase vrátit. Dělá, jako kdyby to vyhrála ona. Já doma síň slávy nemám. Někde v osudu to je napsaný: je to odměna, že jsem se hokeji věnoval. V životě se ale člověk musí dívat dopředu.
Nový: Já mám ty medaile schovaný tak dobře, že je nemůžu najít… Mám pár dresů na památku. Nosím v sobě hezký vzpomínky.

Jak vidíte české olympijské vyhlídky?
Nový: Máme velmi dobrý mužstvo, ale favority nejsme. Líbí se mi, že máme osm beků a výborný gólmany.
Kadlec: Vždyť to jsou taky Kladeňáci: Vokoun i Pavelec. V mančaftu je minimálně osm lidí, co prošlo Kladnem. Na turnaji je přehlídka excelentních hráčů a byl bych rád, kdyby se na to malí kluci dívali a něco si z toho vzali.

Kde hledat favority?
Kadlec: Vyhrát může šest mužstev.
Nový: Kanada a Rusko jsou o kousíček vepředu.