Opava má rudoarmějce dodnes

Klement Gottwald v nadživotní velikosti, rudoarmějec, rudá hvězda. Socialistické symboly dominovaly i Opavě.

Dlouhá léta stály na frekventovaných místech a připomínaly lidem symboly socialismu. Po revoluci většina soch oslavujících hrdiny minulého režimu zmizela. S výjimkou jedné. Pískovcový voják s praporem nad hlavou a samopalem na rameni hrdě stojí na podstavci i dvacet let po sametové revoluci.

Gottwald v depozitáři

Desítky let shlížel na křižovatku ulic Jánské, Nádražního okruhu a Praskovy bronzový Klement Gottwald. Třímetrová socha byla odhalena v listopadu 1955, na výročí Gottwaldova narození.
„Na podstavec se využil sokl z Schillerova pomníku, který Opavané po válce zničili. Zůstal v parku až do počátku padesátých let a sloužil jako podstavec pro květináč. Pak z něj byl zhotoven podstavec pro pomník Klementa Gottwalda,“ říká Tomáš Skalík, restaurátor a člen občanského sdružení Za Opavu.
A další zajímavost. První československý dělnický prezident stál na místě veřejných záchodků. „V padesátých letech moudré hlavy našich konšelů usoudily, že pracující třída nebude záchody potřebovat. Na jejich místo postavili Gottwalda,“ vzpomíná Opavan Eduard Najser.
Komunistický režim socha dlouho nepřežila. Z města zmizela v lednu 1990. „Po revoluci se před sochou sešli lidé, kteří volali: Klemo vypadni, my chceme zpátky svoje záchody,“ dodává Najser.
Gottwald skončil v trávě. „Nějakou dobu ležel u plotu technických služeb a spekulovalo se, že se rozbije, dá do šrotu nebo ponechá osudu,“ říká kastelánka zámku v Raduni Eva Kolářová. V raduňských depozitářích našla socha na spoustu let útočiště. „Připravovali jsme náznakový ateliér jejího autora Vincence Havla. Národní památkový ústav dostal do správy i jeho dům, tak jsme o plastiku projevili zájem,“ líčí Kolářová.
Protože město sochu nemohlo darovat, má ji památkový ústav zapůjčenou. Na devětadevadesát let. Začátkem letošního října ji kvůli rekonstrukci v Raduni převezli na zámek do Hradce nad Moravicí. „Zatím se stal běžným depozitním kusem, nemáme pro něj konkrétní využití,“ doplnil kastelán Radomír Přibyla.

Voják zůstal

Památník měli v Opavě i sovětští vojáci. V roce 1945 byl na náměstí Republiky, tehdy náměstí Obránců míru, odhalen Obelisk nad hroby vojáků Rudé armády. Stál zhruba v místě parkoviště před dnešním hotelem Koruna. Na jeho vrcholu čněla rudá hvězda. Koncem 70. let jej však představitelé města nechali odstranit, protože se na místě připravovala stavba nového hotelu Kamyšin (Koruna).
Hned v roce 1980 jej nahradil pomník na náměstí Osvoboditelů. Z původní koncepce památníku se však uskutečnila jen malá část. Náměstí dominovala kamenná postava vojáka, který drží nad hlavou prapor.
„Tuto sochu opravdu nemám rád. Je špatně stavěná i zpracovaná, pouze ideologický panák z kamene,“ hodnotí Tomáš Skalík.
Opavské děti u rudoarmějce skládaly sliby pionýrů a jisker. „Taky si matně pamatuji, že u něj začínaly nebo tudy aspoň vedly lampionové průvody. Pak se šlo do tehdy Gottwaldových sadů, kde byl velký oheň. Někteří do něj házeli lampióny,“ vzpomíná čtyřiatřicetiletý Jakub Holík.
Ani po sametové revoluci Opava o památník rudoarmějců nepřišla. Až do roku 2007 stál na svém místě. Rekonstrukce náměstí znamenala pro kamenného vojáka přesun. Nyní stojí o pár desítek metrů dál, v ústraní nového parku.
„Umístění a podobu památníku jsme projednali s Konfederací politických vězňů, Československou obcí legionářskou a Českým svazem bojovníků za svobodu. Přáli si jeho zachování a rozšíření,“ uvedl mluvčí opavské radnice Jan Šindler.