Opava není Barcelona, ale chce výš
Pětadvacetiletý Roman Švrček má zkušenosti se startem v první lize, prošel si ostravským Baníkem, Vítkovicemi, předčasně skončil v Hlučíně a teď je jedním z obranných pilířů opavského týmu. Domácí tým si zatím jenom chválí.
Váš odchod z Hlučína byl dost nečekaný. Dostal jste nějaké vysvětlení?
Přípravu jsem ještě absolvoval v Hlučíně, ale poté už mi neprodloužili smlouvu. Hlučín se vydal cestou spolupráce se Slavií Praha, která jej zásobuje mladými hráči, a další posily získává na hostování. Já jsem rád, že se ozval pan Hadamczik a domluvili jsme se na spolupráci v Opavě, kde jsem spokojený.
Takže vám opavské zázemí vyhovuje?
Podmínky jsou na ligové úrovni a je o nás perfektně postaráno. Stadion i treninkové prostory nám umožňují kvalitní práci. Vedle kabiny je posilovna a po tréninku využíváme regenerační linky včetně sauny. Vše je na jednom místě, čímž odpadá cestování, a to je skvělé.
Na hřišti jste vytvořil stoperskou dvojici s Petrem Cigánkem. Jak se vám s ním spolupracuje?
S Petrem se nepotkáváme na hřišti poprvé. Společnou zkušenost máme z béčka Baníku a dokážeme si vyjít vstříc. I když víme, co od sebe můžeme čekat, vždycky záleží na tom, co po nás chce trenér.
Pod vedením Jaroslava Horáka se začaly bortit vztahy v kabině. Jak to vypadá teď?
Trenér Mazura nepřipustí negativní atmosféru v kabině. Přišlo dost nových hráčů a zvětšila se konkurence. To zaručuje maximální koncentraci a zaujetí pro práci na hřišti. Každý se snaží trenérovi dokázat, že do týmu patří a dává ze sebe to nejlepší.
Hraje Opava ve třetí lize podle vašeho očekávání?
Je to teprve začátek soutěže a je před námi ještě dost těžkých zápasů. Po tom prvním, ve kterém jsme doma jen remizovali 2:2 s Líšní, jsme dokázali zmobilizovat své síly a povedla se nám sňůra vítězných mačů. Dostali jsme se do určité pohody, která se projevila na hře i ve výsledcích. Musíme sbírat body, jak to jenom půjde, abychom na jaře mohli slavit postup.
Patří podle vás současný kádr do druhé ligy?
Myslím, že v této sestavě by Opava sestupové starosti neměla. Jenže bohužel v druhé lize nejsme, nejdříve musíme vyhrát třetí ligu a dokázat, že patříme o patro výš. Opava bude pro každého soupeře velkou motivací. Každý se bude chtít proti nám vytáhnout, většinou nás bude čekat dobývání soupeřovy branky. Nebude to jednoduché, my to ale zvládneme.
Jaké jsou podle vás výhody současného kádru, a kde je naopak na čem pracovat?
Pořád je na čem pracovat. Nemyslíme si, že jsme Barcelona. Máme v týmu pár starších hráčů, kteří ví, co je v určité fázi hry zapotřebí, kdy ji zrychlit a kdy naopak míč podržet.Trénujeme šestkrát až sedmkrát týdně a snažíme se zlepšovat ve všech dovednostech. Když se blíží zápas, věnujeme se spíš taktickým záležitostem a nácviku herních situací.
Jste jeden z těch lidí, co žijí pouze fotbalem, nebo věnujete čas i jiným aktivitám?
Fotbal mě baví, živím se jím, tak mu dávám maximum. Když už nejsem na hřišti, sleduju zápasy v televizi. Rád si ale udělám čas na procházku s přítelkyní a psem Cesarem.
