Na seznamu opavských primátorů přibude brzy nové jméno - Zdeněk Jirásek.
Osmatřicet dní po volbách zastupitelé zvolí nového primátora Opavy. Koalice stran SOS pro Opavu a sociálních demokratů se shodla na jméně historika a děkana filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity Zdeňka Jiráska.
„Cítím to jako velký závazek a odpovědnost. S velkou odpovědností jsem však počítal, už když jsem do voleb vstupoval coby lídr sociálnědemokratické kandidátky,“ říká Jirásek, který v letech 2001 až 2007 stál i v čele Slezské univerzity.
Právě zkušenosti s vedením univerzity a fakulty by chtěl na postu prvního muže města zúročit. Už jako rektor i děkan pracoval s radnicí na společných projektech.
Ani v politice není nováčkem. V roce 2006 kandidoval do Senátu a před dvěma lety se dostal do krajského zastupitelstva. Je také krajským radním.
Kolegové z univerzity třiapadesátiletého děkana líčí jako činorodého člověka se spoustou zájmů, činností a aktivit. Podřízení v něm vidí bezproblémového šéfa. „Není to šéf, který to dává lidem najevo,“ říká jeho sekretářka Gabriela Tammeová, která s Jiráskem pracuje léta.
Ustavující zastupitelstvo zvolí také náměstky a radu města. Opava bude mít nově o jednoho náměstka více. První náměstkyní se stane Pavla Brady (SOS), dalšími Dalibor Halátek (SOS) a Daniel Žídek (ČSSD). V jedenáctičlenné radě bude mít vítěz voleb SOS sedm míst.
Opozice proti jménu nového primátora neprotestuje. „Osobně bych byl rád, kdyby vítězná strana postavila do volby svoji kandidátku. Ale dohodu vidíme jako nejrozumnější variantu, která mohla vzniknout, a na zastupitelstvu ji budeme respektovat,“ uvedl komunista Lubomír Fišer.
Příští opavský primátor Zdeněk Jirásek chodí po městě jen pěšky
Mužem číslo jedna na opavské radnici bude další čtyři roky univerzitní profesor Zdeněk Jirásek.
Povolební jednání v Opavě skončila a koaliční smlouva SOS pro Opavu a ČSSD vynesla do čela města lídra sociálních demokratů Zdeňka Jiráska. Pro jeho zvolení zvedne v úterý 23. listopadu při volbě nového primátora ruku osmadvacet z pětačtyřiceti opavských zastupitelů.
Jednání mezi stranami po volbách se protáhlo a provázely jej zvraty. Proč?
Nemyslím si, že bychom jednali dlouho, v celorepublikovém srovnání jsme zhruba uprostřed. Svědčí to především o odpovědnosti vyjednavačů. Podobná jednání by neměla být uspěchaná. Ale neměla by se ani příliš protahovat. S výsledkem jsem spokojený. Nejen s dobou jednání, ale také s jeho obsahem. Položili jsme solidní základ pro společné vedení města, obě strany mají plnohodnotné postavení.
Překvapil vás výsledek voleb do zastupitelstva?
Takové rozložení sil v zastupitelstvu jsem opravdu nečekal. Spíš jsem si myslel, že do zastupitelstva proniknou dvě až tři nové strany. To by nám hodně ztížilo situace. Koalici bychom dojednávali hůř. Největším překvapením pro mě proto bylo, že bude v zastupitelstvu jen pět politických stran, ještě o jednu méně než dosud.
A co výsledek sociálních demokratů? Byl lepší, nebo horší, než jste čekal?
Předem neodhaduji výsledky, které se týkají přímo mě. Nikdy nechci jít do předem ztraceného boje a věděl jsem, že toto předem ztracené není. Ale nad konkrétním výsledkem voleb jsem dopředu nepřemýšlel.
To zní trochu jako pověrčivost.
Je to možná trochu z pověrčivosti. Hlavně bych nerad sebevědomě hlásal do světa, že vyhrajeme, když to tak nemusí dopadnout. Raději si na výsledek počkám.
V únoru vám končí děkanské období na opavské univerzitě. Měl jste plán, co dál, pokud byste se nedostal na radnici?
Jasnou představu jsem neměl. Ale nevylučuji, že bych se znovu ucházel o některou z akademických funkcí.
Nejste rodilý Opavan. Co vás do města přivedlo?
Pocházím ze severovýchodních Čech, z městečka Úpice a v Opavě žiju od roku 1983. Tehdy jsem dostal místo ve Slezském ústavu v Opavě. Žít tady bylo také přáním mé manželky, která se v Opavě narodila. Od raného dětství ale žila v Ostravě.
Lákalo vás s manželkou do Opavy něco konkrétního?
Žena o Opavě mluvila, už když jsme se poznali na sklonku sedmdesátých let minulého století. Líbila se jí vybavenost města i jeho velikost. Opava je tak akorát, aby člověk mohl kamkoliv dojít pěšky. Já všude chodím pěšky. Za celou dobu vedení univerzity i fakulty jsem služebním autem jel po Opavě asi jen třikrát. Autobusem nebo trolejbusem jsem naposledy jel v roce 1996.
Jaký dojem na vás město při první návštěvě udělalo?
Úplně poprvé jsem byl v Opavě ještě jako malý kluk s rodiči, ale z té doby žádné konkrétní vzpomínky nemám. Pak jsem se během studia s Opavou seznamoval tím, že jsem studoval její středověkéh a novověké dějiny. Když jsem pak město navštívil, líbilo se mi. Vystoupil jsem z vlaku a měl asi hodinu a půl čas. Prošel jsem se centrem města, zaujaly mě parky v hradebním pásu a barokní památky. Zastavil jsem se v bývalém Labužníkovi na Hrnčířské. Labužník můj život ve městě dlouho provázel. A potom jsem šel na konkurz do Slezského ústavu, kde jsem následně začal pracovat.
Jak na vás zapůsobili Opavané? Mají nějakou specifickou vlastnost, která se jinde těžce hledá?
Nerad zevšeobecňuji, v každém městě žije pestrá skladba lidí. Ani Opavané se ničím konkrétním neodlišují od jiných lidí.
Na univerzitě působíte od jejích začátků. Pamatujete si její první chvíle dobře?
Profesoři učili jen v budově na Bezručově náměstí, kde dnes sídlí děkanát filozoficko-přírodovědecké fakulty. Když jsem na začátku října 1990 poprvé do budovy vstoupil, dole u vchodu ještě stálo kolečko s maltou. Za několik dní pak začala výuka. Nebyl tam jediný počítač, žádné didaktické pomůcky. Největší učebna, kterou jsme měli, vypadala jako učebna chemie. Byly tam takové vybetonované dřezy. První rok v Opavě studovalo 250 studentů, teď je to zhruba šest tisíc.
Vidíte nějaké podobnosti v řízení vysoké školy a města?
Město je v uvozovkách větší firma než univerzita a má i jiný charakter. Už teď jsem však v řadě projektů spolupracoval s městem a měl možnost nahlédnout do komunální problematiky. Také jsem vypracovával řadu regionálních expertiz, takže to pro mě úplně neznámá nebude.
Čím začnete v nové práci?
Přípravou rozpočtu města na příští rok a programu prosincového zastupitelstva. Jedním z prvních kroků bude samozřejmě i to, že se seznámím s úřadem a mými novými povinnostmi.
Co je největší bolestí Opavy, kterou je potřeba rychle a intenzivně vyřešit?
Doprava. Uvnitř města i napojení Opavy na velké silnice. Spoustu věcí, které se dotýkají dopravy, město řešit nemůže, ale musí se v nich co nejvíce angažovat. V druhé řadě by Opava neměla být zahleděná jen do sebe, ale vystupovat jako dědic centra českého Slezska. Měla by ve svém okolí navázat užší kontakty s ostatními obcemi.
Co bude s vaší prací na univerzitě?
I nadále chci učit a být vědcem, ale v daleko omezenější míře. Odpadnou moje pracovní pobyty v zahraničí
