Jedno ze dvou mláďat noční poloopičky outloně malého, narozených v děčínské zoo, samice nepřijala. A tak si ošetřovatel Jiří Doubek přinesl domů dvougramové miminko, které ho potřebovalo ve dne v noci každé dvě hodiny.
Třígramový kojenec
V bytě Doubkových vládne zajímavá harmonie. Do hry zabraný malý syn, odpočívající velký kocour, veselá fenka yorkšíra a z klece všechno pozoruje andulka. Nejmenší ze všech přítomných není vidět, protože sedí „svému tatínkovi“ za krkem pod límcem.
Outloňovi, kterému Doubkovi říkají Béďa, jsou teď čtyři týdny a k radosti svého opatrovníka přibral na celých 3,2 gramu. K jídlu se mu zatím míchá kojenecký nutrilon s mlékem pro štěňata. „Už ho musím krmit jen každé čtyři hodiny,“ říká Jiří Doubek.
Závazek na půl roku
Outloni se živí drobnými živočichy a ovocem. Přes den odpočívají a aktivní jsou v noci. Jejich vlastí je Laos, Kambodža a Vietnam, kde žijí ve stromech pralesů a na zem slézají jen velice neradi. Ve volné přírodě je dnes nejvíc ohrožuje úbytek přirozeného prostředí a pytláci.
Až Béďa vyroste, mohl by mít jako správný dospělý samec outloně malého kolem čtyř set sedmdesáti gramů a zabývat se hlavně péčí o svůj harém.
Ale na dospělost má ještě tak osmnáct měsíců čas.
Nepřetržitá péče o Béďu je pro Jiřího Doubka úvazek minimálně na půl roku. Připravovat jídlo, krmit, masírovat břicho, hlídat před nachlazením. A být mu pořád nablízku, ať už je ve speciální bedýnce nebo na svém místě pod límcem. „Je to dítě navíc. Ale zvládáme,“ usmívá se paní Tereza Doubková, která s malinkým nájemníkem předem souhlasila.
