Lékařský tým z Circuit Therapeutics, který velmi úzce spolupracuje s výzkumníky ze Stanfordovy univerzity, nedávno v časopisu Nature Biotechnology publikoval velmi slibné výsledky své nejnovější studie.
„Představte si, že bychom pacienty trpící fantomovými bolestmi léčili pouhým přitisknutím svítilny k pokožce, případně bychom bolest vyvolávali tam, kde ji v průběhu léčby potřebujeme,“ uvedl pro web TechnologyReview neurochirurg a vedoucí výzkumu v Circuit Therapeutics Michael Kaplitt. „Naši inženýři již pracují na konstrukci takového zařízení,“ dodal.
Obor, jehož praktiky a procedury jsou jako vystřižené z futuristického filmového snímku, se jmenuje optogenetika. Spoléhá na přítomnost geneticky modifikovaných neuronů, které reagují na nejrůznější barvy světelného záření. Nové vlastnosti neuronům propůjčují na světlo citlivé proteiny, takzvané plazmidy - většinou kruhové molekuly DNA, které se přirozeně vyskytují v některých druzích bakterií.
Plazmidy v sobě mohou kódovat nejrůznější doplňující vlastnosti, v tomto případě lékaři plazmidy vpravili do nervových zakončení v pokožce, čímž tamní neurony doslova „naučili“ specificky reagovat na světlo o určité barvě. Při nasvícení modrým světlem začaly laboratorní myšky kvíkat bolestí, případně si lízat packy nebo vyskakovat do výšky či „přešlapovat“, což jsou hlavní myší projevy bolesti. Při osvícení žlutým světlem naopak téměř přestaly reagovat na to, když je lékaři pálili na pokožce horkým laserem.
Výzkum v Circuit Therapeutics je založen na předchozích experimentech lékařů Stanfordovy a McGillovy univerzity. Ti již dříve plazmidy vpravili do mozkových buněk pokusných myší. Hlodavcům následně do mozku voperovali zakončení optického vlákna, kterým jim do mozku proudilo světlo o specifické barvě. Po takto prodělané „světelné terapii“ myšky vykazovaly změnu v chování – byly více odvážné nebo naopak více „zbabělé“. Tyto pokusy by tak mohly přestavovat základ k možné revoluční léčbě psychologických onemocnění u lidí.
