Osamělý ostravský zelený biokulak

V Ostravě podniká jediný biozemědělec. Jmenuje se Ladislav Michalík, má 39 let a 105 kilo.

„Samozřejmě se mi vysmívali. Ale já se považuji za zeleného kulaka. Jdu svojí cestou.“ Těmito slovy odpovídá Ladislav Michalík na otázku, jak lidé reagují na to, když se jim svěří, že je biozemědělcem z Ostravy. Bydlí a podniká ve Lhotce, obvodě za řekou Odrou, který je určitě mnohem více vesnicí než městem. Nezkušený člověk na částech Michalíkových pozemků ani nepozná, že jde vlastně o pole. Pod různým plevelem až na druhý pohled uvidí plody dýně Hokaido – jedné z plodin, které Michalík pěstuje ve velkém. „Roste tady plevel, který nijak nevadí produkci. Naopak. Plevel přirozeně chrání půdu, udržuje vládu i stíní,“ vypočítává Michalík výhody takového divokého porostu. Horník farmářem
Narodil se na Vsetínsku v rodu, kde jak říká, byli všichni kulaky, měli hospody i řeznictví. Michalík se marně rodové tradici pokusil vzbouřit a utéct, aby nemusel pracovat na poli.. Bylo mu přesně osmnáct let a dva dny, kdy poprvé v roce 1988 sfáral na ostravské šachtě Jeremenko. Od šachty dostal služební byt v paneláku na Dubině. V rubání pracoval tři roky, pak přišel útlum. Michalík vzpomíná jak se mu otec při jeho revoltě na šachtě smál a prorokoval mu, že ho kulactví stejně jednou dostane. A stalo se. Michalík s manželkou koupili dům a pozemky ve Lhotce, opustili sídliště a Michalík se pustil do zemědělství. Před jedenácti lety se rozhodl dát na bio. „Žádná čerstvá bio zelenina nikde v Ostravě nebyla. Stal se ze mne tady takový partyzán. Nikdo jiný tady nic podobného nedělá,“ směje se. Ač na to nevypadá, je již řadu let vegetariánem. „Cítím se mnohem zdravěji,“ pochvaluje si, když usedá na svůj malý traktor. Dnes kromě již zmiňované dýně hokaido pěstuje cibuli, česnek, běžnou kořenovou zeleninu jako celer nebo mrkev a také zkouší chřest. „První chřest se sklízí až po čtyřech letech. Už příští rok budu mít alespoň pro rodinu,“ prohlíží Michalík zelené keříky rostoucí ze země. Čínský a český česnek
Velké úspěchy v prodeji má nyní prachobyčejný česnek. „Od českých zemědělců je hodně hloupé, že se česneku nevěnují a přitom pláčou o dotace,“ myslí si Michalík. Česnek ze supermarketů původem z Číny nebo ze Španělska je oproti tradičnímu českému česneku jen velmi slabým odvarem. „Zájem o česnek je až neuvěřitelný. Letos jsem sklidil dva a půl metráku. Samozřejmě, česnek je obtížnější pěstovat. Osobně jsem vysadil šest tisíc stroužků. To znamená šesttisíckrát se sehnout k zemi,“ vypočítává Michalík, které své produkty nabízí ve svých ostravských obchodech. Obecně platí, že cena za bioprodukty je zhruba dvojnásobná. Kilo biočesneku stojí 160 korun, kilo biomrkve mrkve 15 korun, stejně jako i kilo brambor.
Ostrava a čistota
K tomu, aby byl Ladislav Michalík biozemědělcem, potřebuje samozřejmě i příslušné certifikáty. „Rozbor půdy na to, že jsme vlastně v Ostravě, dopadl výborně. Sám jsem byl až překvapený,“ říká o Michalík o svém poli ve Lhotce. Jeho příznivý stav přisuzuje i častému západnímu prodění větrů, které teprve ze Lhotky směřuje na centrum města a pak dál na Beskydy. „Čistotě nahrává i snížená výroba místního průmyslu. Krajina se uzdravuje,“ všímá si ostravský biozemědělec.