Ostrava má skutečného odborníka na mořskou biologii | E15.cz

Ostrava má skutečného odborníka na mořskou biologii

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Oceánolog Zdeněk Ďuriš objevil už dvacet nových živočišných druhů. Sám je hledá ve vodách Karibiku i Arktidy.

Věnuje se mořské biologii, objevuje neznámé živočišné druhy, vyráží na vědecké výpravy do všech koutů světa. Nesplněným přáním vědce, pedagoga a dobrodruha Zdeňka Ďuriše je setkat se s ledním medvědem.
„Ledního medvěda jsem zatím, bohužel, nepotkal, takže se nepovažuji za správného polárníka. Protože správný polárník musí přežít zimu v Arktidě a potkat medvěda. Párkrát se stalo, že jsme se jenom míjeli. Přijeli jsme třeba na místo, kde byly vidět čerstvé stopy nebo jsme našli medvědí trus. Vyhlížel jsem ho, když jsme se plavili ledovým polem za severním polárním kruhem. A nic,“ pozdechl si Ďuriš.
Ale i bez ledního medvěda to pro něho bylo přesně jako v knížkách, které četl jako kluk a které ho přivedly k tomu, co dělá dnes. Zejména pak povídání rakouského potápěče Hanse Hasse o výpravě do Indického oceánu.
„Fascinovalo mě, že si jen tak plave pod vodou, připlave k němu ryba a on ji hned dokáže pojmenovat latinsky. Říkal jsem si, že bych to také chtěl umět,“ vzpomíná Ďuriš.

Mrtvolky ho nebaví

V patnácti letech ho nadšení z oceánu přivedlo do potápěčského klubu a do knihovny. Nosil si domů spousty knih o moři a o přírodě, nejvíc ze všeho ho zajímali živí tvorové. Nejprve to byly ryby, později bezobratlí. Ti jsou dnes středem jeho vědeckého zájmu.
Za nimi pravidelně vyráží do světa. Indický oceán, Pacifik, Arktida.
„Zkoumat jen mrtvolky na stole někde v muzeu mě nebaví,“ přiznává Ďuriš. A tak je sám hledá a pozoruje přímo v terénu. V teplých mořích na korálových útesech i v mrazivých vodách kolem Špicberků. Do dnešního dne už objevil asi dvacet nových živočišných druhů. A každým rokem přibývají další.
„Důležité je v prvé řadě rozeznat, že to, co člověk najde a drží zrovna v rukou, je nějaká dosud neznámá forma. Potom je třena sepsat vědeckou stať s podrobným popisem nalezeného živočicha, doplnit sérii kreseb a poslat do mezinárodního časopisu. Pak se k tomu vyjádří nezávislí odborníci a dnem, kdy časopis vyjdev tištěné podobě, se živočich uzná jako nový druh,“ popisuje vědec.
Samozřejmě ho musí pojmenovat. „Někdy je jednodušší ho popsat než vymyslet jméno. Může to být třeba podle nějakého typického znaku živočicha, podle místa nálezu nebo podle nějaké osobnosti. Až budu hodně starý a slavný, nebo až umřu, možná někdo něco pojmenuje po mě,“ směje se Ďuriš.

Setkání s mrožem

Vědeckých výprav má pedagog za sebou spoustu a vyprávět by mohl hodiny a hodiny. Nejednou se přitom dostal i do situací životu nebezpečných. Například když se při potápění setkal s mrožem. Ten je vedle ledního medvěda a polárního žraloka nejnebezpečnějším zvířetem za severním polárním kruhem.
„Proplul kolem mě pod vodou. Dvoutunový mrož s metrovými zuby. Zvědavě si mě prohlédl a zmizel. Ani jsem se nestačil vyděsit. Říká se, že mrož ještě nikdy na potápěče nezaútočil. Ale jak často se také setká s potápěčem, že?“ směje se Ďuriš.
Nejvíc a nejraději vzpomíná na svou vůbec první velkou výpravu. Tehdy prožil měsíc a půl na Špicberkách, v krajině téměř nedotčené člověkem, se sluncem nad hlavou, které půl roku nezapadá.
„Existuje termín zvaný virus polaris. Když se člověk aspoň jednou dostane za severní polární kruh a zůstane tam nějaký čas, cítí potom touhu vrátit se zpátky,“ objasňuje vědec.
Cílem jeho příští velké výpravy bude Indický nebo Tichý oceán. „Buď Vietnam nebo Filipíny,“ říká Ďuriš. Zároveň přiznává, že všechny jeho cestovatelsko-vědecké sny se mu už v podstatě splnily.
„Když jsem se po letech práce s mrtvolkami dostal k těm živým v terénu, zjistil jsem, že mě to vnitřně nabijí. Z takové práce ještě dlouho čerpám a také mě motivuje k dalším výpravám,“ říká Ďuriš.
Nástěnná mapa světa v jeho univerzitní pracovně je posetá malými červenými body. Označují místa, kam všude za svými objevy cestoval. Většina z nich jsou na severu.
„Jižní polokoule mě teprve čeká,“ usmívá se oceánolog z Ostravy.

KDO JE ZDENĚK ĎURIŠ

Narodil se 16. března 1956.
Vystudoval Lomonosovu univerzitu v Moskvě.
Přednášel o mořské biologii v muzeu v Chicagu.
Dnes učí na Ostravské univerzitě.
Objevil dvacet nových, dosud neznámých živočišných druhů.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video