Ostrava se dusí. Už zase

Velké podniky se dušují, že dělají, co mohou, aby se městu dýchalo líp. Ostravský vzduch ale pořád nestojí za nic.

Neviditelno a pošmourno, tak i letos na podzim vypadají mnohá ostravská rána. Město halí smog a odborníci nestačí počítat, které limity zase město překročilo. „Je to naprostá katastrofa. ArcelorMittal sice oznámil, že kvůli inverzím dobrovolně omezili výrobu, ale já jsem žádnou změnu nezaznamenala,“ říká Pavla Skýbová z radvanického občanského sdružení Vzduch.
Velcí znečišťovatelé se chlubí modernějším provozem. ČEZ spustil v elektrárně v Třebovicích zařízení, které snižuje emise dokonce víc, než požaduje legislativa. Společnost OKK Koksovny oznámila, že letos ukončí výrobu v koksovně Šverma. ArcelorMittal staví podle plánu filtry nad hutí za jednu a půl miliardy. Emise prachu se tak sníží o víc než o polovinu.
Radim Šrám z pražské Akademie věd, který se ostravským ovzduším zabývá, říká, že moderní technologie pomůžou. A projevit by se měly hned. Třeba tím, že bude méně nemocných předškoláků s dýchacími potížemi. „Je to naděje. Je však třeba zjistit, jestli jsou opatření tak efektivní,“ konstatuje Šrám.

Vzduch v Ostravě? Je to zléRadim Šrám z Akademie věd ví přesně, co je v Ostravě ve vzduchu. Dělal o něm výzkum. A varuje: Tenhle vzduch není k dýchání.

Letos na jaře vědec Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd prohlásil, že vzduch na Ostravsku je srovnatelný snad jen s ovzduším v průmyslové Číně. Ostravané z toho byli v šoku. O nic lepší zprávy nemá ani teď. „Vysoká koncentrace škodlivých látek, to je produkt průmyslu. Je třeba upravovat emisní limity velkých znečišťovatelů. A v Ostravě je na malém prostoru mnoho zdrojů,“ říká.

Jde nám o zdraví?

Většinou se mluví jen o prachových částicích. Ovšem ze zdravotního hlediska jsou významné i organické látky, které jsou na prachové částice vázané. Zejména benzo/a/pyren, u něhož je prokázané, že způsobuje rakovinu.

Kolik ho v Ostravě je?

Velmi hodně. Podle limitů Evropské unie by měl být roční průměr výskytu této látky jeden nanogram na metr krychlový. Jen v Bartovicích byl v loňském roce podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu podíl desetkrát vyšší: deset nanogramů na metr krychlový.

Co způsobuje?

Škodlivé látky působí zejména na dýchací funkce dětí. Myslím si, že počet astmatických dětí v Bartovicích je světový unikát. Látky ovlivňují také imunitu i výsledky těhotenství.

Co s tím?

Určitě se všichni nemohou odstěhovat. Ovzduší se musí zlepšit. Jinak si zaděláváme na problémy, které bude mít populace v příštích desetiletích. Mohou stoupnout náklady na zdravotní péči. Vzpomeňte, jaká opatření se dělala v polovině devadesátých let v severních Čechách. Plynofikace, úpravy elektráren. Stálo to miliardy. Ale pomohlo to. A je povinností státu udělat s tím něco i na Ostravsku.