Ostře sledované vlaky vypravil Bohumil Hrabal z Dobrovice | E15.cz

Ostře sledované vlaky vypravil Bohumil Hrabal z Dobrovice

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Bohumil Hrabal a malá železniční stanice Dobrovice už zase patří k sobě.

Náměty pro povídky Fádní stanice, Můj synáček a Chvála povolání či novelu Ostře sledované vlaky čerpal spisovatel Bohumil Hrabal (na snímku na protější straně) ze svého působení na dráze. Sloužil ve stanicích Dobrovice, Kostomlaty, Nymburk a prošel kurzem výpravčích v Hradci Králové. Jak se vlastně dostal k práci na železnici? Když německé okupační úřady uzavřely v listopadu 1939 vysoké školy, nastoupil student právnické fakulty Bohumil Hrabal jako pomocná síla u notáře Josefa Možuty v Nymburce. Poté absolvoval pětiměsíční obchodní kurz v Soukromé Eckertově obchodní škole v Praze, pracoval jako skladník v Nymburce. „V březnu 1942 nastoupil jako dělník ve stanici Kostomlaty u Nymburka. V prosinci 1943 se přihlásil do kurzu výpravčích v Hradci Králové,“ vypráví železničář Václav Pokorný, který je členem Klubu čtenářů Bohumila Hrabala.
Když absolvoval bezmála čtyřměsíční kurz, stal se 1. dubna 1944 elévem protektorátních drah. O deset dní později ho nadřízení poslali na zácvik do stanice Dobrovice. Bylo mu třicet let.

Hrabal v Dobrovici

Jako výpravčí se osvědčil. Proslul tím, že odbavoval vlaky pískáním na prsty. Cestující, kteří projížděli stanicí, stahovali okénka a žasli. Když skládal zkoušky, propadl ale ve všech testech. V Kostomlatech, kde měl sloužit, vedl zkušební komisi k trati. „Poklekl před kolejnici, položil na ní ucho a řekl: Vlak číslo 804 projel právě Kamenným Zbožím. Všichni byli zaražení. A když se ho inspektor zeptal, kde se to naučil, řekl, že to pochytil z amerických filmů s Gary Cooperem,“ říká Václav Pokorný.
Hrabal sloužil na dráze ještě dva měsíce po skončení války. Poté dokončil studia na právech, ale nikdy se oboru nevěnoval. Upřednostňoval dělnické profese.

Ostře sledované vlaky

„Nikdy jsem v životě nic nedělal s takovou láskou jako službu na nádraží. A když byla noční, žasnul jsem nad tou slavností, jak staniční pomocník rozžíhal petrolejové lampy a lucerny, jak ve staniční kanceláři neustále hrkaly a cvakaly a pípaly a vrněly telefonní a telegrafní přístroje a vybavovala se kolečka v bezpečnostním bloku, tak jsem pořád měl dojem, že jsem v hodinářském krámě, anebo v obchodě se zpěvným ptactvem. Kdybych si měl zvolit jedno zaměstnání, která jsem kdy měl, zase bych chtěl být panem výpravčím“, tvrdil Hrabal.
Železniční stanice Dobrovice leží na trati číslo 071 ve směru na Nymburk, devět kilometrů od Mladé Boleslavi. Bohumila Hrabala inspirovala v jeho novele Ostře sledované vlaky. Odpozoroval tam jednotlivé příběhy i lidské typy. Především to byl dobrácký přednosta Alois Němeček, který v sousedství choval holuby. Výpravčí Hubička, jenž se ve skutečnosti jmenoval František Hubač, nebyl oním záletníkem z Hrabalových textů. Tím byl výpravčí Vojtěch Kraus. Jeho milostné avantýry vyvrcholily razítkováním zadečku slečny telegrafistky. „Razítko jsme nechali vyrobit, mám ho u sebe,“ říká Hrabalův obdivovatel Václav Pokorný.

Skutečné postavy

Hubička vyprávěl spisovateli, když spolu sloužili, příhody ze své praxe na dráze. Skutečná je rovněž návštěva inspektora Podaného. Reálný je dokonce i Miloš Hrma, který je vlastně kombinací dvou zaučujících se výpravčích Hrabala a Miloše Maška. Snímek Ostře sledované vlaky natáčel Jiří Menzel v roce 1966 ve stanici Loděnice u Berouna. Celý Hrabalův příběh si pro film, který získal Oscara v roce 1967, upravil.

Opravili stanici

Stanici před pěti lety opravili, změnila se k nepoznání. „Styděl jsem se za ni. Byla v havarijním stavu,“ říká starosta Dobrovice Josef Hrobař. Českým drahám nabídl, že se město bude na rekonstrukci podílet třetinou částky. Původně měla stát jeden milion korun, nakonec byla o dva miliony korun dražší. Dobrovice slib dodržela.
Železniční stanice stojí na okraji města a slouží lidem od roku 1870. Někdejší radní se obávali nebezpečí od projíždějících vojenských transportů, a proto dali souhlas se stavbou dráhy více než dva kilometry od středu obce. Nyní má Dobrovice tři tisíce obyvatel. Řada cestujících jezdí vlakem do Mladé Boleslavi za prací a do škol. Denně tam staví jedenadvacet vlaků. „Vystupuje a nastupuje tam jen pár lidí a cestující v projíždějících rychlících si sotva všimnou, že ve dveřích dopravní kanceláře stojí v červené čepici pan výpravčí,“ vypráví Václav Pokorný.

Dobrovice s raritou

Součástí stanice je i rozsáhlý vlečkový areál, kam směřují nákladní vagony. Využívá jej několik tamních podniků, například Cukrovar Dobrovice TTD. „Největší zajímavostí je ovšem sedmdesát let staré mechanické zabezpečovací zařízení, které je vzorně udržované a na síti Českých drah zcela ojedinělé,“ říká Pokorný. Mechanické zabezpečovací zařízení z roku 1939 tvoří ústřední stavědlo typu 5007, mechanická návěstidla a předvěsti. „U stanice jsou navíc dva přejezdy s mechanickými závorami,“ podotýká mluvčí Správy železniční a dopravní cesty Pavel Halla. To, co jinde zastanou elektronika, musí v Dobrovici udělat výpravčí. Zařízení funguje na principu pevné páky. „U moderních zařízení je podíl lidského činitele omezený, všechno řídí počítač,“ vysvětluje Halla. Přestože je tamní stavědlo zastaralé a jeho obsluha vyžaduje sílu, dosud bezpečně slouží. Správa železniční a dopravní cesty se ho ale hodlá zbavit. „Plánujeme, že ho demontujeme a nahradíme novým zařízením, které bude spojené se zabezpečovacím systémem ve stanici Mladá Boleslav,“ říká Pavel Halla.

O nejkrásnější nádraží

Letos přihlásil Václav Pokorný nádraží v Dobrovici do soutěže o Nekrásnější nádraží. Z pětatřiceti přihlášených se Dobrovice probojovala mezi deset nejlepších. Byla ve finále. I když zvítězila Choceň, Václava Pokorného to nemrzí. „Nádraží je pěkně opravené, jen prostě jinde byli aktivnější v hlasování,“ dodává výpravčí, který dnes slouží v Luštěnicích.

Kam za Hrabalem

z Dobrovice se dá za necelou půlhodinku dojet do Nymburka, kde Bohumil Hrabal strávil mládí a toto „městečko, kde se zastavil čas“ se stalo inspirací pro jeho literární tvorbu
je tam Muzeum Bohumila Hrabala (www.polabskemuzeum.cz), v městské knihovně Literární kabinet Bohumila Hrabala (www.knihovna-nbk.cz)
v nymburském pivovaru (www.postriziny.cz) vaří Postřižinské pivo, na budově sladovny mají pamětní desku ve výšce „kam čurají psi“, hlásající, že právě tam Bohumil Hrabal žil a tvořil

7 krát o železniční stanici Dobrovice

1. Provoz na trati Dětenice – Taxis Dobrovice byl zahájený v roce 1883. Nikdy nebyla propojená s již zmiňovanou stanicí Dobrovice na trati Nymburk – Mladá Boleslav. V roce 1923 byla přejmenovaná na Dobrovice-město a sloužila do roku 1973.

2. Už v roce 1913 se začala vyměřovat trať Taxis – Dobrovice, Dobrovice, Brodce nad Jizerou, Lysá nad Labem. Snahu o nové spojení přerušila I. světová válka.

3. V roce 1929 se dostavily nezvykle silné mrazy, které způsobily narušení dopravy. Jednou, bylo to 14. února, dokonce vlak 304 přimrzl ke kolejím a musel se rozehřívat pomocí pochodní. Ten den v noci bylo bylo -39 stupňů Celsia.

4. Ve stejném roce 4. července se kolem šesté večer rozpoutala bouře. Došlo k velkým škodám. Kroupy, jež měly velikost holubího vejce, ležely na některých místech až do výšky půl metru.

5. V roce 1932 byla zavedená silniční autobusová linka z Nymburka do Mladé Boleslavi. Vedla přes Dobrovici.

6. V roce 1944 sloužil od 14. dubna do 30. září ve stanici jako adept na výpravčího autor Ostře sledovaných vlaků Bohumil Hrabal. Právě tam se inspiroval mnoha postavami a příběhy, které později zapracoval do svého díla.

7. Spisovateli Bohumilu Hrabalovi v roce 2004 odhalili v čekárně stanice Dobrovice pamětní desku.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video