Ota Štěrba sbírá nášivky z celého světa

V práci honí Ota Štěrba zločince. Ve volném čase trénuje fotbal, a především sbírá policejní nášivky. Má jich už přes čtyři stovky.

Kiribati a Vanuatu. To jsou dva státy Oceánie, které spousta lidí ani nezná. Ovšem i na těchto ostrovech fungují policejní jednotky a nášivky, které nosí, nechybějí ve sbírce karvinského policisty Oty Štěrby. Celkem jich má doma přes čtyři sta. Kromě nášivek z různých koutů světa, na které se zaměřuje, sbírá i nášivky českých městských policií. „Před několika lety mi jeden karvinský strážník věnoval svou sbírku několika nášivek. Sám neměl na sbírání čas. V albu byly jak světové, tak české nášivky a já se rozhodl jejich počty navýšit,“ popisuje své začátky Štěrba. Dnes už má doma nášivek stovky. Do sbírky je shání různými způsoby. Píše si o ně, vyměňuje je, kupuje nebo si je vozí z dovolených. „Většinu nášivek městských policií jsem získal osobně na stanicích, když jsme v onom městě byli třeba s rodinou na výletě. Osobně jsem získal i ty z Chorvatska, Slovenska, Polska a Maďarska,“ jmenuje Štěrba. U něj doma se najdou i nášivky států, o kterých ani on sám nevěděl, že existují. Jedná se třeba právě o Kiribati, Vanuatu nebo karibskou Arubu. „Díky sbírce si pořádně procvičím zeměpis. A nejen to. Pravidelně se navíc musím dorozumívat v angličtině. To když si píšu se zahraničními policejními stanicemi a žadoním o nové kousky do sbírky,“ směje se Štěrba. Kupování je až ten poslední způsob, jakým nášivky sběratel získává. Stojí od padesáti korun až po dvě stovky. „Jediná burza nášivek v České republice se koná dvakrát ročně v Kolíně. I když jsem ji také navštívil, dávám přednost jiným způsobům, jak nášivky získat. Nejčastěji si o ně píšu,“ říká Štěrba.

Obálka z emirátů

Pošťačka, která Štěrbovým nosí dopisy, se už neobvyklým razítkům na obálkách nediví. „Vzpomínám si na její údiv, když přišla s jednou z prvních obálek ze Spojených arabských emirátů. Dost se divila. A já taky. Napsal jsem na tamní policejní služebnu, představil se a připojil kontakty. Zanedlouho jsem držel v ruce obálku s arabskou nášivkou,“ vzpomíná Štěrba. Ovšem ne všude jsou policisté ochotní. V některých zemích se nášivky shánějí těžce. „Překvapilo mě, že mi bez problémů poslali nášivky z Falklandů, Ameriky nebo Aruby, ale s Anglií to jde ztuha. Policie je tam dost uzavřená společnost,“ říká Štěrba. Nášivky nejenom sbírá, ale také je posílá nadšencům z celého světa. Díky jednomu sběrateli z Argentiny už si ale dává větší pozor. „Jednou jsem poslal nášivku až do Argentiny. Se sběratelem jsem si nějakou dobu psal e-mailem a vše se zdálo být v pořádku. Peníze za nášivku ale dodnes neposlal. I to se prostě někdy stává,“ vypráví Štěrba. Také internetové aukce nejsou nejspolehlivějším zdrojem nových úlovků. Pozor by si na ně měli dávat hlavně začátečníci. „Přes internetové aukce jsem už taky nakupoval, ale jen výjimečně. Všiml jsem si, že tam lidé prodávají i nášivky, které danému státu vůbec neodpovídají. Proto jsem od jisté doby opatrný. Začátečník, který vzhled nášivek moc nezná, se ale splete docela snadno,“ varuje sběratele Štěrba. V jeho sbírce ještě řada nášivek chybí. Na celém světě existují jen dva lidé, kteří už mají sbírku kompletní a shánějí jen nášivky, které nově vyjdou. Jeden je Španěl a druhý Němec. „Mě nezbývá, než sbírat dál. Chce to ale opravdu čas a toho volného není nazbyt. Ale třeba budu mít jednou sbírku taky kompletní,“ dodává Štěrba