?
Samozřejmě že je možné dceři darovat nemovitost i za předpokladu, že v této nemovitosti budete nadále žít. Aby bylo skutečně zajištěno vaše bezproblémové dožití v tomto domě, doporučujeme vám k nemovitosti zřídit věcné břemeno, a to věcné břemeno dožití. Věcná břemena obecně omezují vlastníka určité nemovité věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník věci je povinen se určitého jednání zdržet, něco strpět nebo něco konat. V tomto případě bude dcera vlastníkem nemovitosti, avšak bude muset strpět vaše žití v domě. Věcné břemeno dožití je pak pevně spojené s určitou osobou, nikoli s nemovitostí, a zaniká ex lege smrtí této osoby. Věcné břemeno vzniká na základě písemné smlouvy.
Mimo obecné náležitosti právního úkonu je třeba ve smlouvě o zřízení věcného břemene přesně vymezit obsah a rozsah věcného břemene, tj. zda budete žít v celém domě, či budete užívat jen některou jeho část, a uvést osoby, na které se vztahuje. Není vyloučeno, aby ujednání o zřízení věcného břemene dožití bylo obsaženo již přímo v samotné darovací smlouvě. Ke vzniku i zániku věcného břemene je nutný jeho vklad do katastru nemovitostí.
S manželem máme v podílovém spoluvlastnictví poměrně hodnotnou nemovitost. Každému z nás náleží spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny. Pokud by jeden z nás zemřel, připadá jeho polovina, respektive jeho spoluvlastnický podíl k nemovitosti z titulu dědictví automaticky druhému z manželů, nebo je nutné k tomu, aby se tak stalo, sepsat závěť?
Pokud jde o dědění ze zákona, majetek zůstavitele přechází na osoby určené zákonem. Tyto osoby jsou k zůstavitelovi v určitém, zákonem vymezeném vztahu. Tito zákonní dědicové jsou rozděleni pro účely dědění do čtyř dědických skupin podle stupně příbuzenství. Nejprve jsou k dědění povoláni dědicové první skupiny. Pokud nedojde k dědění v první skupině, nastupuje skupina druhá a tak dále. Manžel je zařazen hned do několika dědických skupin, a to do první a druhé. To, v jaké dědické skupině bude manžel povolán k dědictví, a jaké má tedy dědické nároky, záleží především na tom, zda máte nějaké potomky či nikoli. Pokud máte děti, dědí v první dědické skupině manžel a děti zůstavitele, přičemž každý z dědiců této skupiny dědí stejným dílem. Pozůstalý manžel ale může v této první skupině dědit pouze za předpokladu, že dědí alespoň jeden z potomků zůstavitele, tudíž nemůže být výlučným dědicem v této skupině.
Pokud potomky nemáte či z nějakého důvodu nedědí, dědí manžel až v druhé dědické skupině, do které patří mimo manžela také rodiče a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí. V této skupině manžel dědí minimálně polovinu dědictví a může být i výlučným dědicem, pokud nenabude dědictví žádný z ostatních dědiců. Zákonní dědicové pak spolu uzavírají dohodu o vypořádání dědictví, kdy se musí dohodnout, co konkrétně komu z majetku zůstavitele náležejícího do dědictví připadne, samozřejmě podle výše jejich dědických podílů. Dohodu poté schvaluje soud. Pokud tedy chcete mít jistotu, že vám či manželovi připadne po smrti druhého z vás skutečně právě spoluvlastnický podíl k uvedené nemovitosti o velikosti jedné poloviny, doporučujeme sepsat závěť. Ovšem pozor, pokud máte potomky, tito musí jakožto neopomenutelní dědicové dostat svůj zákonný dědický podíl nebo musí dojít k jejich řádnému vydědění.
