Otče náš... litr vodky, prosím

Žehnání a zpovědi se tu člověk nedočká. Do kostela svatého Jana Nepomuckého v Liberci teď lidé chodí pro limonády nebo alkohol.

Stojan před kostelem hlásá „Stáčená vína. Dvanáct odrůd“. „Mešní víno ale nemáme,“ říká Petr Hejlek, majitel zřejmě vůbec prvního kostelního obchodu v Česku.
V kostele svatého Jana Nepomuckého v Kubelíkově ulici v Liberci-Janově Dole si zhruba před rokem otevřel nápojku. Prodává tu všechno, co se dá pít, včetně alkoholu. Specialitou obchodu jsou právě vína.
Kostel z roku 1716, který dlouhá léta chátral, nedávno opravil i s přispěním státu soukromý majitel. „Aby se mu alespoň částečně vrátilo to, co do akce vložil, nabídl kostel k obchodnímu pronájmu,“ vysvětluje Hejlek.
Kromě jeho obchodu s nápoji jsou s kostelem spojené i další unikáty. Na kterém jiném kostele v severních Čechách by se daly najít „panelákové“ zvonky a schránky na dopisy? A navíc, v tomhle kostele jsou vybudované i kanceláře.
Nápojka, kde se prodává třeba i vodka nebo fernet, se do kostela dostala snadno. „Hledali jsme vhodné místo, které bude u silnice a bude snadné tam zaparkovat. Ten kostel to všechno splňuje,“ vypočítává Hejlek.

Místo oltáře mrazák. Místním to moc nevadí

V kostele zůstaly výklenky, kde bývaly hlavní i boční oltáře. Dnes je v jednom výklenku zázemí pro prodavačky, v dalším stojí mrazák.
Ohlasy na nové využití kostela nejsou špatné. „Hlavně jsme rádi, že je chrám opravený a už tu nehyzdí okolí. Místo nápojky tu mohla být třeba galerie, ale to teď těžko změníme,“ myslí si Liberečanka Blanka Trousilová. I Petr Hejlek říká, že žádné vyloženě negativní reakce nezaznamenal. „Na počátku lidé samozřejmě brblali, že takový obchod do kostela nepatří, ale teď už si zvykli.“ Důkazem je i to, že obchodu v kostele se daří. Uživí se.
Kostel postavili před téměř třemi sty lety Liberečtí na popud proslulého radního Platze z Ehrentalu.

Přišlo do redakce:

Jsem spoluvlastníkem zmíněného kostelíku svatého Jana z Nepomku. Koupili jsme ho s kolegou od církve před cca čtyřmi roky. Možná si někdo vzpomene v jakém stavu budova byla, krátce shrnuto, těsně před vydáním demoličního výměru. Prošli jsme řádným stavebním řízením a potom pod bedlivým dohledem Památkového ústavu, stavbu opravili. Udělali jsme zde sídlo naší firmy a v přízemí nebytový prostor,dnes „nápojku“. Dlužno dodat, že provozovatel je velmi pracovitý a nabízí své zboží denně dvanáct hodin. Jsem přesvědčený, že obchod s nápoji i alkoholickými je natolik tradiční, že nemůže být v konfliktu s touto vyjímečnou adresou. Pravda je, že prostředí kostelíku je natolik inspirativní, že jsme od začátku hledali intelektuálnější využití. Teď se snad blýská na lepší časy a v půdních prostorách by měl vzniknout živý ateliér jedné velké kumštýřské osobnosti z našeho města spojený s přípravkou pro mládež. Blíží se výročí 300 let od postavení kostela, tak věřím, že tento projekt už poběží a budeme ho moci představit. Zájemce o hlubší historické informace a názory odborné veřejnosti můžu odkázat na knihu Liberecké zajímavosti od Marka Řeháčka, která nedávno vyšla. Jiří Házl