Toyota Supra. Test novodobého samuraje | E15.cz

Otestovali jsme: Toyota Supra je zpět, stejně jako dříve ale není pro každého

Jan Novotný

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Někdo už možná zapomněl, že japonská Toyota umí vyrábět skvělé sportovní vozy. Supra mu to s hravostí sobě vlastní připomene, i když to není auto pro každého.

Toyota bývá synonymem spolehlivosti: její hlavní modely Yaris a RAV 4 se v respektovaném německém žebříčku TÜV Report pravidelně umisťují na čelných místech, pokud jde o nejnižší počet poruch. Zákazníci si japonskou značku také často pořizují kvůli nižší ceně, která je výhodnější než například u německé konkurence. Ale Toyota jako volba pro sporťák? Mnohé to může překvapit, přesto má japonská značka v tomto segmentu bohatou historii. I současnost.

Vlajková loď sportovní divize Toyoty navazuje na legendární Celicu, která se začala vyrábět už v sedmdesátých letech. A také na model 2000GT z roku 1965, který se dokonce objevil i v bondovce. Supra své slavné předky dokáže hravě zastínit a řidič to po stisknutí startovacího tlačítka záhy pozná. Nejenže je toto dvojmístné kupé na silnici kvůli své ojedinělosti nepřehlédnutelné, ale díky poměrně nízké hmotnosti si s ním lze užít i velkou dávku legrace.

Japonský designový střih tohoto polozapomenutého malého samuraje přitahuje oči kolemjdoucích jako magnet. Zepředu se svými velkými světlomety, kterým v současném evropském designu spíš odzvonilo, působí možná až příliš asijsky. Členité tvary včetně falešných výduchů vzduchu vyzařují patřičné vizuální drama. Ale záď s kapkovitými LED lampami, spoilerem integrovaným do zadního víka, dvěma přiznanými výfuky, a především s efektní mlhovkou odkazující na vozy formule 1 nenechává nikoho na pochybách, že půjde o ryzí sportovní zážitek.

Pokud někomu i přes svou originalitu Supra něco připomíná, není úplně vedle. Podvozek si totiž japonští inženýři vypůjčili z BMW Z4. A nejen podvozek, ale i motor, převodovku, infotainment či kliky dveří. Ale proč ne. Tato japonsko-německá symbióza koneckonců zrodila něco, za co by se nemuseli stydět ani v Mnichově. Ačkoli interiér už může působit trochu zastarale, řidiče nic zvláštního neruší.

Sportovní sedadla dokážou sevřít za volant tak pevně, že leckdo dostane chuť okamžitě akcelerovat. A se zadním pohonem to u Supry jde jako po bavorském máslíčku. Motor se zahřeje na stokilometrovou rychlost za pět vteřin a automatická převodovka hladce drží krok. Zatáčkami Supra hbitě kličkuje díky krátkému rozvoru, který jí spolu s vyšší tuhostí karoserie a nižší hmotností poskytuje mimořádnou agilitu. Supra přesně následuje stopu a nadchne úžasnou neochotou k nedotáčivosti. Takové auto driftuje skoro samo, pokud by byl zájem trochu si pomačkat zadní pneumatiky.

Supra má jen dva jízdní režimy: normální a sport. Pokud si řidič vybere sportovní mód, motor získá jadrnější zvuk a decentně si zapráská z výfuků. Ano, toto je skutečné zapráskání, nikoli to simulované, které slýcháme z nových sporťáků na elektrický pohon.

Na to, že Supra na dálnici za několik sekund hravě překoná dvousetkilometrovou rychlost, si toto auto průměrně nebere příliš paliva. Během testu jsme sice dosáhli o něco vyšší spotřeby, než jakou udává výrobce, ale i sedm litrů na 100 kilometrů je na dvoulitrový motor s výkonem přes 250 koní slušná norma.

Jen pozor, Supra je velmi nízký vůz, jak se na pravý sporťák sluší a patří. Vystupování z něj tedy není zejména pro starší ročníky úplně jednoduché, rodiče proto na projížďku raději nebrat. Se sportovní duší souvisí i nižší posezení a v tomto případě i horší výhled z vozu. Střecha je opravdu pevná a nelze ji sundat, ačkoli by ze Supry byl velice pěkný kabriolet.

Supra je auto pro radost z jízdy, které si zkušený řidič pořídí na cesty mimo město, ale i mimo dálnici. Moc do ní člověk nenaloží ani nesveze hodně lidí, ale o to tady nejde. U Supry není cílem bod, do kterého se cestuje, ale cesta sama.

Toyota GR Supra

Motor: 1998 ccm, řadový zážehový čtyřválec

Výkon: 190 kW (258 PS)

rychlení z 0 na 100 km/h: 5,2 sekundy

Průměrná spotřeba: 5,9–6,3 l/100 km

Cena testovaného vozu: 1 350 000 korun

➕ nadprůměrná agilita, motor a převodovka, nízká hmotnost
➖ horší výhled, design, pevná střecha

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery