Vyrovnání majetku státu s církvemi je ožehavým politickým tématem posledního dvacetiletí. Zákon byl schválen vládou, ale čeká ho ještě dlouhá cesta k uvedení do praxe. Představitelé obcí a měst ho vítají jako příležitost, která jim konečně rozváže ruce a umožní rozmach. Například v Doksech na Českolipsku. „Zablokované pozemky nám působí velké starosti. Nyní budeme sestavovat nový územní plán, a tak je škoda, že církevní restituce ještě nejsou dořešené,“ uvedla starostka Eva Burešová.
Církevní parcely jsou tady vklíněny mezi pozemky města a soukromého vlastníka. Také on by rád stavěl, stejně jako město. „Kvůli blokaci nemůžeme místo ani zasíťovat, a tak nezbývá než čekat, jak se problém kolem navracení majetku církvím dořeší,“ posteskla si starostka. Až bude celá věc u konce, Doksy se dozvědí, jestli na svém okraji směrem na Oboru mohou naplánovat výstavbu zhruba dvaceti nových domů.
Nemohou stavět
Podobný oříšek musí rozlousknout i v Rovensku pod Troskami na Semilsku. I tady brzdí nedořešené restituční nároky církve případnou bytovou výstavbu. Město nemůže hýbat s pozemky, které by byly téměř ideální.
„Je to jedna z mála lokalit, na které by se dalo stavět bez velké investice do inženýrských sítí. Navazují totiž už na stávající výstavbu,“ uvedla starostka obce Zdeňka Nejedlá. Zároveň dodala, že obec moc jiných pozemků vhodných na zástavbu nemá.
„Pro tyto účely máme jen tři stavební parcely, ostatní jsou v soukromých rukou,“ vypočítala a doplnila, že se vše táhne zhruba patnáct let. Rozsáhlé církevní pozemky leží nad místní školou a je už na ně zpracována studie. Zatím tak jen na kusu papíru stojí osmnáct rodinných domků, včetně přístupových cest. Obec ale pozemky nemůže zařadit do nového územního plánu. „Bylo by to pro nás velké riziko,“ odhaduje starostka.
Jde o čas i o peníze
Podle místního zastupitelstva by mohlo hrozit, že by církev dostala zpět pozemky jako stavební, a potom by tak mohla požadovat po městu spoluúčast na zasíťování, nebo by je mohla nabídnout k odkupu za vysokou cenu. Obojí by městskou pokladnu vyšlo na hodně peněz. Starostka se proto chystá v polovině příštího měsíce do Prahy, na Žofínské fórum. Doufá, že právě tady najde odpovědi na své otázky. „Věřím, že se tam k církevním restitucím dozvím něco bližšího. Měla by tam vystoupit a odpovídat na naše otázky mimo jiných například ministryně kultury Hanáková nebo kardinál Duka,“ uzavřela starostka.
Ve schválení zákona, který je nyní v prvním čtení v Poslanecké sněmovně, doufají také ve Vysokém nad Jizerou.
„V obci máme dva takové pozemky přímo v centru, u parku. Kdyby se celá věc podařila vyřešit, postavili bychom na nich sportoviště,“ popsal starosta Vysokého Jindřich Matura. Zároveň doplnil, že už relativně brzy může nastat doba, kdy Evropská unie přestane podporovat projekty pro rozvoj. „Kdybychom se potom již nemohli ucházet o dotační prostředky na výstavbu, byla by to citelná ztráta. To se týká všech měst a obcí, kde mají s blokovanými pozemky problém,“ přiblížil.
Někde už spolupracují
Blokace majetku se neváže jen k pozemkům, ale i k budovám. Podle Svazu měst a obcí zchátralé objekty hyzdí některé obce. Kvůli nejasnému vlastnictví do nich celá desetiletí nikdo neinvestoval. V Mimoni se ale radnice řídí tím, že když se rozpadne chodník, dá se opravit. Pokud by spadla památka, je to nevratné, a tak s místními církvemi plně spolupracují. „Církev si to odsud neodnese, a tak nemá smysl se dívat, co komu patří,“ míní František Kaiser, starosta Mimoně. Každým rokem tady dávají církvím finanční dar na opravu památek. „Nyní se nám daří dávat do pořádku okolí kostela a společně jsme už opravili například část špitálu a ohradní zdi,“ pochlubil se starosta. Ještě dodal, že drobnější investice se snaží město hradit ze sponzorských darů místních podnikatelů a místní lidé také většinou opravují svépomocí. Podobně to vyřešili i v Českém Dubu. „Máme velmi dobré vztahy s církvemi, které u nás působí.
U nás bylo potřeba například řešit část veřejného prostranství. Polovina patřila nám a polovina církvi. Nebylo by hezké, kdybychom na městské polovině měli park a na druhé by byla, když to přeženu, třeba farářova zahrádka se zeleninou,“ popsal Jiří Miler, starosta Dubu. Městskou část proto církvi darovali.
„Vždyť jsme jim ten pozemek sebrali v padesátých letech, a tak to bylo historicky vždycky jejich,“ usmíval se starosta a uzavřel, že dnes je tohle veřejné prostranství sjednocené a zkulturněné.
POZEMKOVÝ FOND SE ZABÝVÁ NEJEN RESTITUCEMI
• Pokud nový zákon najde podporu v obou komorách parlamentu, hlavní roli ve výdeji majetku církvím dostane kromě státního podniku Lesy ČR i Pozemkový fond České republiky. Problematiku budoucích církevních a i již probíhajících běžných restitucí přiblížil ředitel Pozemkového fondu Radim Zika.
Jak se váš úřad připravuje na vládou zamýšlené církevní restituce?
Návrh zákona o církevních restitucích je teprve projednáván. Vzhledem k tomu, že legislativní proces není ukončen, nemohu blíže specifikovat, jak bude toto vypořádávání realizováno. V současné době je pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jen pronajímat. Jedná se zhruba o čtyřicet osm tisíc hektarů, které byly v držení církve před rokem 1948.
Když odejdeme od církevních restitucí, jak probíhají ty současné?
Ke konci minulého roku se podařilo vypořádat restituční nároky za více než osmnáct miliard korun. V Libereckém kraji to bylo pět set sedmdesát milionů a pět set třicet osm tisíc korun. Nyní je ještě rozpracovaných něco kolem deseti tisíc nároků. S třiceti devíti tisíci restituenty se nám nepodařilo navázat kontakt, a proto jsme v březnu spustili informační kampaň. Rozesíláme v ní dopis se základními informacemi a s žádostí o spolupráci při procesu vypořádání restitučních nároků, jelikož není doposud stanoveno, jakým způsobem bude probíhat vypořádání po plánovaném ukončení činnosti Pozemkového fondu na konci tohoto roku. Kontaktovat nás mohou také přes internet na adrese sekce.restituci@pfcr. cz nebo na telefonních číslech 296 164 415 a 296 164 185. Na Liberecku se to týká devíti set dvaceti čtyř lidí.
Když se řekne Pozemkový fond, to přece nejsou jen restituce. Čím se ještě zabýváte?
Musím říci, že jsme jedna z mála institucí, která nečerpá prostředky na svůj provoz ze státního rozpočtu, ale naopak do něj přispívá. Velmi podstatnou součástí našich aktivit je podpora českého zemědělství a rozvoje venkova. Jedná se například o projekty na zmírnění následků povodní, program obnovy venkova, chov krav bez tržní produkce mléka, vodní hospodářství nebo podpora značky kvality „KLASA“. Od počátku fungování fondu do konce letošního roku dosáhnou výdaje na tyto aktivity třinácti miliard korun.
