Zákon o registrovaném partnerství začal platit prvního července 2006. Ve Středočeském kraji má právo schvalovat tyto svazky pouze kladenská matrika. A začala hned prv- ní den platnosti zákona, kdy se u ní zaregistroval pár gayů. Bez okázalostí a pozornosti médií.
Ta přišla o dva dny později na Karlštejně při registraci manažera Janise Sidovského a zpěváka Pavla Vítka. „Obřad vidělo přes tři sta hostů i obyčejných zvědavců,“ říká neoficiální historik registrovaného partnerství Milda Šlehofer.
Páry začaly psát historii knihy registrovaných partnerství. Knihy, která je pro matriky stejně nezbytná jako knihy sňatků a úmrtí.
Kladno a Středočeský kraj se tehdy staly Mekkou žadatelů o registraci vztahu. Čtrnáct párů má nebo mělo trvalé bydliště přímo v Kladně, dva pak v kladenském okrese. Prvenství v počtu registrovaných párů městu časem sebrala Praha. Letos se před Středočechy posunul i Jihomoravský kraj. Na posledním místě je Kraj Vysočina.
„Od prvního zápisu jsem zaznamenal téměř 940 registrovaných partnerství ve všech krajích. Ještě před třemi lety bych odhadoval, že tisící bude někdy na počátku roku 2010, ale nyní to vidím až na konec letošního léta. Loni totiž zájem začal výrazně opadat,“ konstatuje Šlehofer. Například v roce 2009 v Pardubickém kraji nevstoupil do svazku ani jeden pár.
Musí se platit
Vstup do partnerství se uzavírá Prohlášením a není možný v zastoupení. Partneři nemusí mít svědky a nemohou si zvo-lit společné příjmení. Pokud o to stojí, jeden z nich požádá na úřadě dodatečně. Registrace v kladenské obřadní síni stojí homosexuální pár okolo 1500 korun. V ceně je osvědčení o právní způsobilosti. Dodatečná žádost o změnu příjmení stojí na úřadu dalších tisíc korun. Uzavření partnerství před jiným než příslušným úřadem stojí také tisíc korun. Cizinec zaplatí za registraci dva tisíce korun, dva cizinci tři tisíce. Poplatky za obřady na hradech a zámcích vycházejí z tamějších ceníků. Jen do kostelů se homosexuální páry nedostanou. Církve v Česku je společně odmítají. „K tomuto tématu se vyjadřovat nebudu,“ uvedl pro týdeník Sedmička kladenský katolický farář Jiří Neliba. V Česku se dosud zaregistrovalo přes devadesát cizinců, z toho v Kladně devět. Dva Slováci, Američan, Ukrajinec, Holanďan, Polák, Brazilec, Číňan, Alžířan a letos už ohlásil zájem o registraci Palestinec. Do přehledu zajímavostí přispěl i Jihomoravský kraj, kde zatím žádné partnerství nezaniklo. Ve Středočeském kraji se tak stalo u sedmi párů a jeden kladenský to zřejmě brzy čeká. „Častěji se rozcházejí lesbičky, muži jsou asi zodpovědnější,“ míní kladenská matrikářka Jaroslava Vrňáková.
Rozvod neexistuje
Svazek zaniká pouze soudním rozhodnutím, nebo po smrti jednoho z partnerů. Soudy rozhodují na základě návrhu jednoho z dvojice. Pokud se druhý k návrhu připojí, musí vyhovět. V opačném případě by žalobce musel prokázat, že vztah nefunguje, že partneři spolu nežijí v jedné domácnosti, nehospodaří spolu a intimně se nestýkají.
Soudy se v těchto případech nezabývají dělením majetku.
„Rozešli jsme se po téměř čtyřech letech od obřadu. Přestali jsme si rozumět,“ říká Anton Hrčka z Prahy. Se svým partnerem byli v roce 2006 šestým registrovaným párem v Česku.
Zákon u registrovaných párů pamatuje například na vyživovací povinnost partnera. Páry mají právo dědit po zesnulém. Cizincům vstupem do partnerství automaticky nevzniká nárok na české občanství.
V Česku není možné ani umělé oplodnění ženy z lesbického páru a homosexuální páry nemohou dítě adoptovat. Je-li ovšem některý z partnerů rodičem, zůstává jím i po vstupu do partnerství.
Ministerstvo pro lidská práva a národnostní menšiny připravuje návrh na změnu zákona, která by homosexuálním párům umožnila individuální osvojení dítěte. Rodičem dítěte by se stal jeden z partnerů.
„S partnerem o adopci dítě- te neuvažujeme, ale nejsme proti tomu. Jenom si myslí- me, že na to není společnost ještě připravená. Děti z manželských rodin by mohly být ve školách či na ulicích vůči dětem z rodin homosexuálních párů krutí,“ míní Ondřej Matouš, partner z jednoho registrovaných párů na Kladensku.
