PÉ je sedící papoušek | E15.cz

PÉ je sedící papoušek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Děti v sezimoústecké škole trénují nový druh písma. Za necelé dva měsíce se naučili deset hlásek.

„Nohy opři do podlahy, ať máš pěkné rovné tahy. A s lehkostí motýlí, písmenko je za chvíli,“ odříkávají prvňáčci v Sezimově Ústí básničku a podle ní rovnají v lavicích útlá tělíčka. Před nimi je hodina psaní. A ne ledajakého. Od loňského září tam zkouší nový druh písma. Comenia script. Nejdřív je na řadě rozcvičení prstů a rukou a s ním další básnička. „Zopakujeme písmenko PÉ, které jsme začali minule. Rovná čára dolů, zpět nahoru a břicho,“ předepisuje jedním tahem na tabuli učitelka Helena Jarešová. Žádné stříšky, vlnky ani kličky. Jednoduché linie, jedinou křivkou je buclaté „břicho“.
Z magnetofonu hraje hit z večerníčku Méďové a děti dostávají papír s předepsaným psacím PÉ, které obtahují pastelkami.
Pak otvírají speciální písanky – jediný materiál, který pro ně k písmu Comenia script zatím existuje. Slabikáře mají klasické. Malé PÉ má emblém sedícího papouška.
„Nejtěžší je EM, kvůli obloučkům, nebo A, to má velké břicho,“ předhánějí se žáčci v odpovědích o největších nástrahách. Do ruky berou pero, obyčejné, nebo speciální, vhodné pro tento typ písma. To stojí v obchodě zhruba dvě stovky.
„Já perem nechci psát, mám tužku, tou mě to baví,“ říká Honza a soustředěně píše. Právě pro něj je nový styl podle učitelky ideální. I když mu trvá déle než ostatním, zvládá ho. S klasickým by měl podle Jarešové potíž daleko větší.
Vedle sedí sedmiletý Tomáš. Několik PÉ na řádce vystřihne za pár vteřin. A není sám. První písmenka se děti začaly učit na konci listopadu. Do té doby procvičovaly různé tvary tužkou. V polovině ledna umí deset písmen, což také předvádějí u tabule.
„Pila, máma, Tom,“ objevuje se křídou a ostatní čtou. Písmenka na sebe nenavazují, každé stojí ve slově samostatně, odpadá tedy další „zdržování“.
„Jé, Eliška píše Ela tiskace a to jsme se ještě neučili!“ ozývá se z živého hloučku dětí. Některé si totiž základy přinesly už z domova. Ve školních lavicích ale píší psace.
„Děti se písmenka učí psát, až když je umí přečíst,“ vysvětluje Jarešová. Má srovnání s předchozími prvňáky, které učila postaru. Ti začínali s písmeny hned od září. Zdaleka ale nepostupovali tak rychle. „Kdyby bylo na mně, určitě bych v novém stylu pokračovala. Je pro děti jednodušší a mnohem rychleji ho zvládají,“ dodává.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.