Pervitin, léky... a nakonec Bohnice

Duševně nemocný narkoman okrádal matku a obtěžoval sousedy. Když se o případ začal zajímat týdeník Sedmička, úřady rychle zasáhly. Beznadějných příběhů je v Praze asi tisíc.

Třiačtyřicetiletému Andrejovi pervitin poničil mozek. Donedávna žil na ulici a jeho matka si s ním nevěděla rady. Syn na jaře utekl z léčebny v Bohnicích, od té doby se častokrát dobýval do jejího bytu ve Stodůlkách. Opilý a zfetovaný nocoval na chodbě. Když na něj sousedky volaly policii, vyhrožoval jim, že je zabije.

„Z mého syna je troska. Kradl a pak ho za to někdo zmlátil. Zuby už má vyražené skoro všechny. Trpí psychózou a poúrazovou epilepsií. Začal být agresivní,“ popsala čtyřiašedesátiletá Eva Š. (chtěla zůstat v anonymitě).

Půl roku se marně snažila dostat syna zpátky do léčebny. Povedlo se to až tento týden v pondělí.

Nové generace beznadějných feťáků

Lidí, kteří se dostali až na samé dno, v Praze přibývá. Ulicemi města jich bloumá asi tisícovka. Podle psychiatra Ivana Davida, který se zabývá sociálními problémy duševně nemocných, je situace neúnosná. Každý rok dorůstají nové generace zdevastovaných narkomanů. Nikdo neví, kam s nimi.

„Asi třetina bezdomovců má psychiatrickou diagnózu, a to nepočítám závislost na alkoholu a drogách. Ty nejbeznadějnější případy administrativně vlastně neexistují. Tito lidé unikají evidenci, protože nejsou s to dodržet žádný režim. Tím pádem se neuchytí v žádném azylovém zařízení,“ podotýká Ivan David.

Lidé, jako je Andrej, zvyšují černá čísla v policejních statistikách. Jenom letos v Praze spáchali lidé pod vlivem drogy 711 trestných činů. Narkomani hlavně kradou, aby si opatřili peníze.

„Za dvacet let u policie se mi zdá, že se věková hranice závislých snižuje. Vyrůstají nové generace narkomanů. Nejhorší je, když drogy kombinují s alkoholem,“ míní policejní komisař Václav Král.

Zrovna nedávno policisté na Letné zadrželi ani ne dvacetiletou dívku, závislou na pervitinu, která v obchodech kradla drahé voňavky a pak je se slevou prodávala. Podle policejního komisaře se nejobtížněji jedná se závislými, kteří mají abstinenční příznaky. Někteří bývají agresivní, mají bludy. „V osmdesáti procentech poznám už i typ drogy, kterou berou. Pervitin nebo heroin je z nich cítit. Jsou zanedbaní, zapáchají, mají zúžené, nebo naopak rozšířené zornice,“ doplňuje Král.

Závislost přeroste v nemoc

Dlouhodobé užívání drog je podle lékařů spolehlivou cestou do záhuby, protože poškozuje mozkové funkce. Z opakovaného předávkování se u narkomana může časem vyvinout takzvaná toxická psychóza, která způsobuje zkreslené vnímání. „Toto funkční postižení mozku může zčásti vypadat jako schizofrenie, zčásti jako demence. Nejrychleji utrpí mozek čicháním toluenu, ničí ho však časem i další drogy,“ vysvětluje psychiatr Ivo Hanel, který má na starost chronické pacienty v bohnické léčebně.

Odborníci radí neotálet

Pracovníci poradny pro rodiče občanského sdružení Sananim, které pomáhá závislým, doporučují proto blízkým narkomanů neotálet a hledat pomoc co nejdříve.

„Největší část naší klientely tvoří rodiče, kteří zjistili, že jejich dítě užívá drogy, a prožívají prvotní šok. Většinou pak ale vyjde najevo, že problém už nějakou dobu trvá a rodiče si toho jednoduše nevšimli,“ říká vedoucí poradny Štěpánka Čtrnáctá.

Podle ní se nejhůře řeší situace, kdy rodiče žijí se závislostí svého dítěte dlouho. Pět či deset let. Potomek už žije mimo rodinu nebo ji užíváním drog devastuje.

„Rodiče přicházejí ve stavu velkého vyčerpání a pomoc už nebývá nikterak jednoduchá,“ dodává vedoucí poradny