Každou minutu jedno auto. Už pět let. Společnost TPCA, jež stojí u Kolína a v Polabí je největším zaměstnavatelem, zahájila výrobu na přelomu února a března 2005. Od té chvíle sjelo z výrobních linek přes milion a půl aut. Kdyby se postavila za sebe, vytvoří řadu dlouhou jako osmina rovníku.
V TPCA pracuje tři a půl tisíce lidí. Podle Jiřího Černého, nejvýše postaveného Čecha ve firmě, automobilka neuvažuje o přesunu výroby do zemí s levnější pracovní silou.
Továrna se lehce přenesla přes hospodářskou krizi. Zatímco v zámoří krachovaly automobilky a provoz omezila i mladoboleslavská Škoda, v Kolíně se vyrábělo podle plánu.
Společnost dala na projekty v Polabí desítky milionů korun. I kvůli její existenci je však Kolín velmi zadluženým městem. Miliardový úvěr, který si město vzalo na výstavbu bytů pro zaměstnance automobilky a průmyslovou zónu, bude splacený nejspíš až za dvacet let.
Od rozjezdu provozu továrny stouply ceny nemovitostí, na ubytovnách pro dělníky a v jejich okolí co chvíli zasahovali policisté.
Tři a půl tisíce pracovních míst, miliony korun na rozvoj regionu. Ale také dluhy, do kterých se Kolín dostal, a neklid na ubytovnách a kolem nich. Automobilka TPCA způsobila v Polabí velké změny.
Klesla nezaměstnanost
TPCA dává práci více než třem tisícovkám lidí. „Oproti roku 2004 klesla míra nezaměstnanosti o více než třetinu. Tento trend byl však postupný, ze začátku v TPCA pracovalo více lidí odjinud. To se časem změnilo. Mnozí si uvědomili, že TPCA nabízí slušné zaměstnání. Osmdesát procent zaměstnanců nyní bydlí do padesáti kilometrů od závodu,“ uvedl ředitel kolínského úřadu práce Jiří Blecha.
Do regionu navíc v souvislosti s výrobou automobilky přišlo několik dalších zaměstnavatelů. „Jen v Kolíně díky tomu vzniklo dohromady více než sedm set pracovních míst,“ uvedl viceprezident TPCA Jiří Černý.
Stovky lidí přišly za prací do Polabí ze vzdálenějších oblastí Česka, někteří i z ciziny. A hledali bydlení. Kvůli tomu vzrostly v Kolíně a okolí ceny nemovitostí. „Za dobu, co tady TPCA působí, částky stouply o zhruba patnáct procent,“ uvedl Václav Kmoch, majitel realitní kanceláře, která v Kolíně působí od roku 1991.
Potíže s ubytovnami
S továrnou přišli do Kolína i zahraniční zaměstnanci. Většina z nich bydlí na ubytovnách v Kolíně a v Ovčárech. Místní z nich velkou radost nemají.
„Když tady bydleli Poláci, byla to hrůza. Z ubytovny se ozývala i střelba, pořád sem jezdila městská policie,“ uvedla starší žena, která si nepřála být jmenována. Bydlí poblíž ubytovny v Třídvorské ulici v Kolíně. „Teď jsou tady Asiati. Ti jsou tišší, člověk o nich skoro ani neví,“ dodala žena.
Začátky byly podle mnohých krušné, ale za poslední dobu se život v okolí ubytoven uklidnil. „Problémy u nich bývaly, to je pravda. Ale hodně se to zlepšilo,“ uvedl velitel kolínské městské policie Viktor Prokeš.
Byty na dluh
Město však má v souvislosti s TPCA jiný problém. Je velmi zadlužené. Ročně musí poslat desítky milionů korun na splátku úvěru.
Radnice ještě před zahájením výroby postavila více než osm set bytů určených pro zaměstnance automobilky. Polovinu zaplatil stát, na zbytek si Kolín musel půjčit.
Vláda původně měla byty a náklady spojené s průmyslovou zónou zaplatit celé. „Slibovali to premiéři Miloš Zeman i Vladimír Špidla. Když od toho vláda ustoupila, muselo město souhlasit, že se na investicích bude podílet. Projekt už byl rozjetý,“ tvrdí kolínský zastupitel Ondřej Plašil.
Dluh nyní přesahuje miliardu korun. Splátkový kalendář je rozvržený ještě na dvacet let. Jen za letošní rok pošle Kolín coby splátku sedmdesát milionů. Stejné peníze vynaloží ročně například na úklid ve městě. Příjmy z pronájmu bytů na umoření dluhu nestačí. Přitom, když si Kolín půjčku bral, počítalo jeho vedení s tím, že výnosy z činží budou na splátky pohodlně stačit.
Město se už dva roky snaží bytů zbavit. „Jednáme s jedním bankovním domem, že by úvěr převzal a postupně by byty odprodával nájemníkům. Kolín by tak umazal polovinu dluhu,” řekl zastupitel Plašil.
