Petr Koubský: Jak odvrátit českou e-katastrofu

Czech Point

Czech Point Zdroj: ctk

O marketingu jedné americké počítačové firmy se říkávalo, že kdyby prodávala sushi, bude ho nabízet pod názvem „mrtvá syrová ryba“. Marketingové schopnosti české veřejné správy v otázkách e-governmentu nejsou prozatím o nic lepší. Proto je zásadní brzdou proměny státu v dodavatele pohodlných internetových služeb hlavně nedostatek poptávky.

Co vás napadne, když se řekne e-government? Autor tohoto komentáře provedl ve svém okolí rychlý nevědecký výzkum a vyslechl tyto odpovědi: registr vozidel (tedy menší a méně významná, leč totálně zpackaná zakázka s velkou mediální odezvou); korupce; a v jednom případě také Ivan Langer, ne nutně v souvislosti s těmi předešlými odpověďmi.

V době, kdy byl Ivan Langer ministrem vnitra, se u nás e-government docela rozjel. Vznikla solidní systémová koncepce, později částečně realizovaná. Potíž je v tom, že jen částečně. Máme promyšlený systém základních registrů obyvatel, osob a nemovitostí, solidní pravidla pro svázání dílčích agend s těmito klíčovými databázemi. Máme systémy jako CzechPoint či datové schránky, na které se permanentně nadává mimo jiné proto, že všichni rychle zapomněli, jak komplikovaně se různá podání vyřizovala před nimi.

Máme ovšem také velké rozpory mezi rezorty, jak v e-governmentu postupovat dále, hromady klacků pod různýma nohama, máme totální nedůvěru veřejnosti – a elektronizace se zastavila. Dnes Česko v této oblasti významně zaostává za Evropou, což ještě kolem roku 2000 nebyla pravda.

202020

Takzvaná Iniciativa 202020, vyhlášená v těchto dnech, s tím chce pohnout. Což není malý cíl. A je to velice riskantní podnik už proto, že jde o společný projekt státu a komerční sféry, tedy okamžitý snadný terč obvinění z dalších korupčních snah.

To číslo znamená být do roku 2020 na 20. místě na světovém žebříčku kvality e-governmentu. Dnes jsme 50. na světě a 24. v EU, což je katastrofální. Použité mezinárodní metodiky lze zpochybňovat, ale že není situace dobrá, je jasné pouhým okem: srovnejte si, jak komunikujete s bankou, jak s prodejcem psího žrádla a jak se státem. Stát z toho vyjde nejhůř – nejméně přívětivý, nejméně pohodlný, nejméně srozumitelný.

Asi se objeví tendence lámat nad Iniciativou 202020 předem hůl. Lze to pochopit. Málokde je prostor pro fixlování kolem státních zakázek tak velký a lákavý jako v informatice. Co však projednou odložit skepsi na později a počkat na výsledky? Je to poprvé, kdy se za takovou akci otevřeně postavil předseda vlády. Je to poprvé, kdy v jejím čele stojí člověk, který se těší důvěře komerční i státní sféry – prezident ICT Unie Zdeněk Zajíček. A je to také naposled, kdy máme šanci situaci vyřešit. Jinak se propadneme do klubu zaostalých nezajímavých montoven – asi už nenávratně.

Autor je analytikem IT