Kromě toho by vetem posílil záruky svobody slova v Česku, jenže o téhle motivaci dnes člověk u většiny českých politiků ani nepřemýšlí. V hazardním zákoně, jinak dobrém a užitečném, se skrývá trojský kůň: ministerstvo financí dostává pravomoc zakázat každou webovou stránku, kterou obviní z provozování nepovolených hazardních her.
Skutečně stačí „obvinit“, nikoli „prokázat“; a skutečně na to stačí ministerstvo, nikoli soud. Není to standardní, není to dobré, je to zneužitelné, vyvolává to pochyby a napětí. Navíc není jasné, jak takové opatření v praxi prosadit a kdo to zaplatí. Věc není tak prostá jako někde přepnout tlačítko, což si zřejmě zákonodárci představují.
Navzdory námitkám odborných kruhů a občanských aktivit, jež byly v posledních týdnech těžko přehlédnutelné, schválil hazardní zákon po sněmovně i Senát. Takže je víceméně hotovo. Státní správa má v rukou nástroj, jehož malým překroucením může cenzurovat internet. Kdyby to opravdu zkusila, jistě vyvolá hlasitý skandál.
Lidé od počítačů zase jednou prokázali politickou naivitu. Spletli si svou sociální bublinu se skutečným světem
Jenže kolik hlasitých skandálů u nás už odeznělo do ztracena! Kromě toho je celá věc zabalena do nepopiratelně dobrého úmyslu. Vy snad nechcete regulaci hazardu? To budete asi pěkní ptáčci. S tím se dá dobře propagandisticky pracovat. Jindy a jinde se pro stejný účel používá zákaz dětské pornografie, což je ještě těžší morální kalibr.
Takzvaná internetová veřejnost by si měla odnést důležité poučení: její starosti málokoho zajímají, na její doporučení málokdo dá. Internetoví aktivisté nepřesvědčili téměř nikoho, nedokázali udělat ze své věci celospolečenskou starost.
O zákazu kouření v restauracích se mluví a píše mnohonásobně více. Internet u nás, pravda, používá sedm milionů lidí, to však rozhodně neznamená, že většině z nich dělá starosti jeho případná cenzura.
Lidé od počítačů zase jednou prokázali politickou naivitu. Spolehli se na logiku, argumenty a zdravý rozum tam, kde skutečnými prostředky jsou manipulace, osobní kontakty a peníze vložené do kampaní. Spletli si svou sociální bublinu se skutečným světem. Že s vámi nadšeně souhlasí celý „váš“ Facebook, zdaleka neznamená, že mimo něj o vás někdo vůbec ví. Politicky naivní ostatně dlouho bylo i americké Silicon Valley, mění se to až poslední dobou. Staří machři sice nevědí, co je anonymní proxy, ale svou hru o moc znají velmi dobře. A o svobodu a všechno ostatní se hraje na jejich hřišti, ne na tom internetovém.
Autor je analytikem IT
