Petřínské terasy nabízejí pouze krásný výhled

Petřínským terasám nelze upřít jedinečný výhled na Prahu. Tamní kuchař jako by přišel z velmi špatné závodní jídelny.

Testovací tým týdeníku Sedmička na přání čtenářů navštívil restauraci Petřínské terasy, které jsou na lukrativní adrese uprostřed Petřínského kopce.

Lidé se k ní dostanou třeba lanovkou z Újezdu. Z první zastávky je to sotva dvě minuty.

Na restauraci upozorní rozlehlá terasa se slunečníky, budova připomíná horskou chatu. Kombinace dřeva, cihel a bílých stěn do okolí zapadnou. V létě ale funguje jen terasa.

První zaváhání obsluhy

Obsluha přinesla jídelní lístek v kožených deskách s přezkou, kterou nebylo snadné rozepnout. „V každé slušné restauraci má číšník desky otevřít a nabídnout hostům k nahlédnutí. Tady to nefunguje, a přitom se restaurace tváří honosně,“ podivil se odborník na gastronomii Jakub Řičica.

Nabídka čtyřiceti jídel je podle něj solidní. Většina z nich však neklesá pod dvě stě korun.
„Vyloženě zoufalá je podoba jídelního lístku. Za ceny, které si účtují, bych čekal, že se mi nebude rozpadat v ruce,“ podotkl Řičica.

Počáteční zaváhání číšník vylepšil dobrou znalostí nabídky jídel. Vyjmenoval různé položky a ochotně radil. Tím to ale skončilo.

„Na place“ byli dva mladí číšníci, kteří se příliš o přání hostů nezajímali. Nedonesli slíbený led do pití, hlavní chod podali jinak, než bylo domluvené, a na dezerty zapomněli.

Kupované polotovary

Řičica si na úvod objednal zvěřinovou paštiku s brusinkami. Při prvním pohledu na předkrm bylo jasné, že kuchyně bude držet krok s obsluhou.

„Nemůžu se zbavit přesvědčení, že kuchař paštiku koupil hotovou někde v supermarketu, jen ji nakrájel a drze mi ji položil na talíř. Za tu cenu je to opravdu nehorázné,“ řekl rozzlobeně Řičica.

Situaci měly vylepšit svíčkové řezy s petřínským bramborem. „Byl bych nerad, aby to vypadalo, že jsem si na kuchaře zasedl, ale když si objednám svíčkové řezy, očekávám opečené maso. Pokud neupřesním objednávku, mám automaticky dostat středně propečené maso. To je učivo z prvního ročníku. Tady bylo maso dokonale uvařené,“ hodnotil Řičica.

Přestože požádal o brusinkovou omáčku na zvláštní talíř, zůstala na tom s jídlem. A i když v sobě měla petřínská brambora žampiony a sýr, byla podle Řičici naprosto bez chuti.

Nespokojil se ani s přílohou, šopským salátem. „Nerozumím tomu. Šopák má přeci pevně dané ingredience, a to balkánský sýr, rajčata, okurku, papriku. Tady byla navíc nějaká smetanová omáčka a ledový salát. Podezřívám kuchaře, že si ze mě dělá legraci,“ řekl Řičica.