Sládek Jaroslav Rottenborn vařil od začátku šedesátých let v Krásném Březně Zlatopramen a pak sedmadvacet let ve Velkém Březně Březňák. Nyní je dva roky v důchodu a zavedeným značkám začíná právě v těchto dnech vyrábět konkurenci. První várku nového ležáku, aby stihla uzrát do říjnového otevření minipivovaru restaurace Na Rychtě v ústeckém centru.
„Víme, co tu lidem chutná. V první fázi proto uvaříme ležák, který nebude příliš hořký a osloví skoro každého. Budeme vařit i lehké pivo k obědům, aby měl člověk jídlo čím spláchnout a zároveň z něj alkohol brzy vyprchal,“ přibližuje sládek své plány.
Jak se bude pivo jmenovat, může ovlivnit každý. Minipivovar právě vyhlásil anketu, do které mohou lidé posílat své návrhy. Kdo uspěje, dostane s přáteli Na Rychtě zdarma tisíc piv.
Postupně se minipivovar chystá zavádět pivní speciály. „Chceme ze zákazníků vychovávat fajnšmekry a zkoušet, jak budou na různá piva reagovat,“ podotýká Rottenborn. Vedle tradičního ležáku by tak měli pivaři Na Rychtě časem najít i dvě až čtyři obměňované pivní speciality.
Jako ve všech restauracích s vlastním minipivovarem bude i Na Rychtě pivo takzvaně živé. Tedy nefiltrované a nepasterizované. „Cenu chceme udržet pod úrovní plzeňského Prazdroje, tedy do třiceti korun,“ říká majitel restaurace Martin Prachař.
Minipivovar se chystá ročně vyrobit přes tisíc hektolitrů piva. S jeho distribucí mimo restauraci nepočítá. „Zařízení na stáčení do lahví ale mít budeme. Party zájemců nebo třeba firmy tak dostanou šanci pod dohledem sládka uvařit a odnést své pivo podle vlastních představ,“ podotýká Prachař.
Rychta se změnila
Nápad postavit v Ústí hospodu s vlastním pivovarem vznikl už před osmi lety, kdy se Prachař se sládkem Rottenbornem potkávali v dozorčí radě nápojářské firmy Drinks Union. „Řekli jsme si, že by bylo super, vařit si pivo podle sebe. Další impulz přišel, když za mnou přijel kolega z Boskovic a já ho chtěl vzít do slušné hospody na ústecké pivo a někde ho ubytovat. Obojí byl problém,“ vzpomíná Prachař.
Vhodnou restauraci pro minipivovar hledal čtyři roky. Když už to vypadalo, že ho bude muset postavit v některé z nově vznikajících budov, podařilo se mu koupit druhou nejstarší restauraci v Ústí. „Vrátili jsme jí původní klenutá okna a zachovali všechno, co bylo cenné,“ ukazuje Prachař původní vchodový portál ve zdi letní zahrádky, klenby a kachlová kamna přenesená z bývalého salonku.
Vnitřek restaurace štamgasti nepoznají. Z původního lokálu je dnes boční část s boxy pro hosty a nekuřácký sál. Hlavní restaurační hala s barem se nachází na místě zrušených toalet a v části zahrádky. Místnosti dominují dva měděné kotle na deset hektolitrů piva.
Pro pivní fajnšmekry zaměřené na nabídku minipivovarů byly severní Čechy dlouho Saharou. To se změnilo před dvěma lety, kdy ve Varnsdorfu vznikl minipivovar Kocour. Loni v listopadu ho v Mostě následoval Mostecký kahan, další minipivovar nyní rozjíždí Chrám chmele a piva v Žatci. V plánu je také minipivovar v obchodním centru, které vzniká z areálu zrušeného pivovaru v Děčíně.
Kocour se rozrůstá
Minipivovar Kocour dosud pivo vozil do své hospody ve Varnsdorfu a do několika podniků v Praze a Rumburku. Nyní i on obklopil svou varnu barovým pultem a stoly pivovarské restaurace. Bar otevře do konce července, hospodu s kuchyní v srpnu.
„Lidi zajímalo, odkud je naše pivo, a jak to tam vypadá. Navíc jsme potřebovali zvýšit kapacitu, protože jsme dokázali vyrobit piva tak pro dvě hospody a stávalo se, že nám i došlo,“ říká majitel minipivovaru Josef Šusta.
Pivovar získal bývalou varnu pokusného a vývojového střediska Braník. Díky tomu může napříště místo dosavadního tisíce hektolitrů piva ročně vyrábět čtyřnásobek. Měděná sestava už je usazená v boku restaurace, za barem čeká deset výčepů a na něm dalších šest. Připravená je dokonce i ruční pípa na anglická piva. Časem tu poteče až šestnáct piv včetně výrobků jiných pivovarů a druhů z Bavorska.
„Ležák máme stále a k tomu vaříme každý měsíc až deset dalších piv. Po světě mám spoustu kamarádů sládků, kteří nám je jezdí vařit a od kterých se učíme. Měli jsme tu sládky ze Skotska, USA i Japonska,“ vypráví další z provozovatelů pivovaru Jan Kočka z Děčína. On sám se o pivo začal vážně zajímat v roce 2001, kdy ho uchvátil pivní veletrh v Denveru, na kterém se prezentovalo 250 pivovarů. Dnes působí jako pivní degustátor a provozuje server Svět piva.
Jeho společník mu nejdřív jako majitel spediční firmy vozil ze světa unikátní piva, nakonec se rozhodli vařit je sami. Ze zhruba stovky pivních stylů jich pivovar Kocour uvařil už dvacet. Záběr pivovaru sahá od silných dvacetistupňových ležáků po svrchně kvašená piva. Letos na jaře například nabízel šestnáctistupňové polotmavé pivo s přídavkem tokajské esence a akátového medu nebo nakuřovanou polotmavou třináctku.
Pivo není jen desítka
„Chceme lidem ukázat, že pivo není jen chlazená desítka. Má větší rozsah chutí než víno. Ze začátku nás měli za blázny, že s návyky českých pivařů nikdo nehne, ale naslouchá nám stále víc lidí,“ podotýká Kočka. Jednou z akcí pivovaru je například párování piva s vhodnými sýry a dokonce i s čokoládou.
Areál pivovaru Kocour leží stranou od Varnsdorfu, v bývalé keramičce u hranic. Patří k němu les, louka, rybník, haly jako dělané pro různé akce. Díky tomu má pivovar velké plány, kvůli kterým zřizuje i ubytování ve vyřazeném drážním vagonu. „Jsme tu trochu z ruky, takže k nám lidi musejí dojet. Zato si tu můžeme dělat, co chceme,“ říká Kočka.
Například v srpnu tak bude v areálu metalový festival a pivovarské slavnosti, na kterých se má představit až dvacet minipivovarů. Halloween pivovar propojí s festivalem svrchně kvašených piv, Vánoce s řemeslnými trhy, masopust s masnými trhy a čarodějnice s festivalem nakuřovaných piv. Plánuje i pivovarskou olympiádu se soutěžemi jako šipky, hod sudem nebo šplh na padesátimetrový komín. Pivovar by se tak do budoucna chtěl stát centrem pivní turistiky.
