Tři gramy tabáku vychutnával hodinu a třicet šest minut. Hned po soutěži si s chutí zabafaval znovu.
Polák Damian Mucha přijel do libereckého Babylonu z Poznaně a zvolna se prokouřil k titulu šampiona. „Je to prostě Pan kuřák. Už několik let se pravidelně účastní všech světových soutěží,“ nešetřil chválou na Poláka viceprezident Pipe Clubu Mina Liberec a hlavní pořadatel letošního mistrovství republiky v pomalém kouření dýmky Michal Bernard.
Krátce po skončení kuřáckého klání, se Damian Mucha ve vestě, poseté odznáčky dýmkařských klubů z celého světa, usadil do křesla, vytáhl svoji oblíbenou společnici, zapálil si nesoutěžní gram tabáku a dal se do řeči.
Dýmka, internetová aukce a pět tisíc dolarů
„Začínal jsem v mládí cigaretami, dýmka přišla na řadu až o několik let později. Cigarety ale kouřím dodnes a rád,“ říká Mucha. Svou první dýmkařskou soutěží v roce 1996 se nijak nechlubí. „Bylo to v Polsku a jmenovala se Novotel Cup. Ale skončil jsem až někde vzadu,“ odmávne vzpomínku Mucha.
Přestože je dnes již uznávaným dýmkařem, na soutěže se nijak zvlášť nepřipravuje. I tak dokáže z dýmky kouřit téměř tři hodiny v kuse, což je blízko světovému rekordu.
„Svoji dýmku si zapálím každý den. Za trénink to ale nepovažuji. Udělal bych to i bez soutěží,“ řekl Mucha.
Jeho poznaňský byt zdobí police s dýmkami všech tvarů a velikostí. Má jich kolem sedmi tisíc. „Z mého pohledu je to ještě málo,“ směje se. Jako sběratel loví hlavně na internetových aukcích a za vysněnou dýmku je schopný dát i několik tisíc dolarů.
Za nejstarší exemplář, vyrobený britskou firmou GDB v roce 1774 zaplatil v internetové aukci pět a půl tisíce dolarů, tedy zhruba 150 tisíc českých korun. „Dýmku tam přitom kdosi původně nabízel za pouhý dolar. Začali jsme se ale o ni přetahovat s dalším sběratelem, a nakonec to skončilo takhle,“ zavzpomínal Mucha.
Kouření jako výraz absolutní svobody
Mystickou sílu dýmek a vášeň sběratelů, kteří jsou ochotní za ně platit zlatem, chápe i Michal Bernard.
„Někdo vidí v dýmce kus luxusního nábytku, pro jiné je zase kouření z ní výrazem absolutní svobody. Neznám lepší pocit, než když si uděláte klid, nalijete si koňak, zapálíte si a usazený v křesle posloucháte praskající oheň v krbu,“ zasnil se Bernard.
Zvláštní příchuť pro něj mají i soutěže dýmkařů. „Jsou mnohem více setkáváním lidí se stejným zájmem než soutěžením. I když i mezi námi se občas najde ambiciózní jedinec, kterému jde o výsledek,“ poznamenal Bernard.
Rekordní účast
Spokojený byl i s účastí na sedmnáctém ročníku soutěže. Do kongresového sálu libereckého Centra Babylon totiž dorazilo celkem osmdesát pět dýmkařů. „Rekordní účast mi udělala velkou radost. Byla největší v historii,“ uvedl Bernard.
Českým mistrem republiky se stal Jan Nečekal, který skončil za Poznaňanem. Své tři gramy tabáku vychutnával téměř hodinu a půl.
