Plzeň 2010: místo vodovodu studny
Bude se hrdá Plzeň na prahu třetího tisíciletí pyšnit přízviskem město studní? Vypadá to tak. Skoro na polovině území města platí stop stav na připojení na městský vodovod, noví majitelé domů musejí řešit zdroj životadárné tekutiny vyvrtáním studny. „Vodárna nepovoluje další připojování v lokalitách Litice, Lhota, Valcha, Černice, Bručná, Radobyčice,“ vypočítává postižené plochy města mluvčí vodárny Kateřina Faltinová. Vesměs jde o lukrativní místa, kde se mají stavět rodinné a bytové domy. „Chci stavět v Hradišti, všichni okolo jsou k vodovodu připojeni, já ale dostal zamítavé stanovisko. Vůbec mě nenapadlo, že by se to mohlo stát,“ podivuje se Plzeňan Marcel Hausner.
Vodárna a plzeňský magistrát zatím rozeslaly několik desítek zamítnutí. Ve zmíněných lokalitách se připravují projekty stovek domů a zamítnutí může postihnout tisíce lidí. A není řešením mít stovky studní v místech, kde už je nebo brzy povede vodovod, upozorňují plzeňští projektanti.
„Je to problém. Bez možnosti připojit se na vodovod se snižuje cena pozemků, komplikace musejí řešit investoři vlastními penězi nebo se od výstavby dokonce úplně odstupuje. Město má sice plán připojení jednotlivých lokalit na inženýrské sítě, jenže kvůli chybějícím penězům dochází ke zpoždění,“ přidává se jednatel developerské firmy Intercora Ivo Hlaváček. Problémem není nedostatek vody v potrubí, ale právě chybějící infrastruktura.
Ještě letos město sice posílí vodovodní řad na Bručné, ale velké vodárenské jednotky Ostrá Hůrka a Litice, které celou situaci vyřeší, město postaví jedině s přispěním evropských peněz. Kdy to ale bude, nedokáže zatím nikdo přesně říct.
Město má na doplnění vodní infrastruktury zpracovaný projekt, kdy získá ale potřebné peníze, není jasné. „Celá akce bude stát jednu a půl miliardy korun. Čekáme, až bude vypsaná výzva, potom o dotaci požádáme,“ vysvětluje ředitel Útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Než se povede peníze získat, vzniknou v Plzni stovky studní, které mohou ohrozit stav spodních vod.
„Obecně se ze získaných údajů dá vypozorovat, že k poklesu spodní vody dochází. Proto cesta výstavby dalších studní není určitě ideálním řešením,“ varuje Petr Kareš, šéf firmy Radon Express která se zabývá hydrogeologickým průzkumem. Dalším strašákem pro nové majitele jsou náklady na studnu.
„Já jsem už zaplatil šestapadesát tisíc, s dalšími třiceti tisíci korunami ještě musím počítat na dokončení. A to ještě nevím, jestli nebudu potřebovat úpravnu vody,“ vypočítává Jiří Korelus, který dostal stopku na vodovod na Valše. Podobným situacím, kdy ve městě vznikly plochy určené na bydlení, aniž by se tam dalo napojit na vodovod, chce teď bránit stavebně správní odbor magistrátu.
„Jako jednu z podmínek pro změnu plochy na místo pro bydlení v územním plánu navrhneme povinnost přivedení vodovodního řadu a zajištění dostatečné kapacity,“ tvrdí šéf odboru Jiří Balihar.
