Plzeň je odjakživa samý muzikant, tvrdí Kabáti

Plzeňská ČEZ Aréna. Území kmene HC Plzeň 1929. 12. dubna přepustí svoje domácí prostředí jiným bojovníkům. S kytarou v ruce. Od osmi hodin čeká Plzeň koncert roku, bigbítový nářez. Na jeviště vystoupá teplický fenomén, skupina Kabát. „Strávili jsme několik měsíců přípravou, výrobou scény, programováním světel, návrhem rozmístění zvukových beden a zkouškami pyrotechnických efektů. Fanoušci se mají na co těšit,“ tvrdí shodně muzikanti Josef Vojtek, Milan Špalek, Ota Váňa a Tomáš Krulich v rozhovoru pro týdeník Sedmička. Ten vznikal během prohlídky pivovaru Gambrinus.

Někteří členové kapely si při prohlídce pivovaru pivo dali, jiní ne. Nebyla chuť, nebo dopoledne nepijete?

Vojtek: Není to o tom, že bych preferoval jinou značku pivovaru. Opak je pravdou. Mám i v Teplicích svoji hospodu, kde čepujeme pivo z Plzně. Pivo si rád dám i dopoledne. Hlavně musí být studené. Ale jsem tu dnes autem a nenechám si vzít papíry kvůli jednomu pivu. Když už, tak se naleju pořádně a ztropím nějakou výtržnost.

V Plzni zahrajete 12. dubna. O měsíc dříve, 19. března, na Josefa, jste hráli v Brně. Bylo před koncertem nějaké pivko na oslavu?

Vojtek: Jestli si myslíte, že jsem byl opilý, tak to je omyl. Nikdo z kapely nepije v den koncertu a den před ním. Doby, kdy jsme byli bouřliváci, už jsou dávno pryč. Ale úspěšný koncert zapíjíte, nebo ne? Špalek: Jestliže se koncert povede, pak jej samozřejmě oslavíme. V opačném případě každý člen zaleze na pokoj a trucuje. Ne, že by někdo na někoho házel vinu, ale chce být tak nějak sám.

Na jaké písničky se mohou diváci těšit? Přijdou na řadu i ty z nového alba Banditi di Praga?

Vojtek: Nestavíme na nich. Deska se začala prodávat těsně před Vánocemi, což je nedávno. I na šňůru jedeme dost brzo od vydání desky. Báli jsme se, aby lidi měli nové písničky naposlouchané. My hrajeme dvacet devět písniček, mezi nimi šest nových. Jsme rádi, že jich není víc, protože z pódia vidíme, že lidi ty písničky ještě tak neumí.

Na vaše koncerty chodí desítky tisíc lidí, je nějaký rozdíl mezi těmi, co přijdou v Plzni a ve zbytku republiky?

Váňa: Nejlepší atmosféra byla zatím v Košicích, tam jsme dokonce udělali rekord haly. Opravdu to tam bylo hustý. V Ostravě to najíždělo dost dlouho, lidi první půlku koukali, co se děje, a pak se to teprve rozjelo.

Špalek: Je pravda, že v Plzni každý na něco hraje. Když děláme kiksy, tak v Plzni všichni udělají „aj“ a zatváří se bolestně, ale v Košicích řeknou „vau“, to se to povedlo.

Vojtek: V Plzni je publikum velice kritické, až profesorské. V Košicích řeknou – Aspoň to bylo živě. V Plzni jen ucedí – Viděli jste, jak to zk….l? Takže tam je ten rozdíl. Jinak je jasné, že platí to pořekadlo jiný kraj, jiný mrav. Čím víc je člověk na východ, tím je to publikum živější, otevřenější, zralejší.

Máte k Plzni nějaké rodinné nebo kamarádské vazby?

Váňa: My s Tomášem Krulichem jsme fotbaloví fanoušci a Pavel Horváth je náš kamarád, tak mu přejeme, aby ten titul dotáhnul. Hlavně ať nevyhraje Sparta. Známe se ještě z doby, kdy hrál Horvy u nás v Teplicích. Do Plzně na fotbal se samozřejmě nedostanu. Naposledy jsem viděl hrát Plzeň v Praze se Slavií. Horvy na koncert přijde určitě, dávali jsme mu volňásky i pro kluky z kabiny.

Krulich: Vazby na Plzeň jsme měli. Několik let jsme měli manažera z Plzně a veškerá technika, co s námi jezdila, nebo třeba osvětlovači a zvukaři byli z Plzně. Tak to fungovalo až do konce devadesátých let. Ty vazby na Plzeň ale máme pořád.

Máte za sebou více než polovinu koncertů z turné, jaká je teď nálada v kapele?

Vojtek: Nikdo se zatím nezranil. Jsme v pohodě. Doufáme, že všechno dobře dopadne. Na turné jsme nebyli čtyři roky, takže my si to užíváme báječně.

S novým albem teď objíždíte Česko a Slovensko. Koncertujete v halách. V čem je vystoupení jiné než pod otevřeným nebem?

Špalek: Kvůli nejrůznějším nařízením Evropské unie se do hal nevejde tolik lidí. To je zásadní rozdíl mezi koncertováním venku. Každý stadion má s ohledem na bezpečnost provozu schválenou kapacitu. Dochází pak k tomu, jako třeba v Břeclavi, že lístky budou brzy vyprodané, ale vizuálně je na ploše místo. Strašně nás to štve, atmosféře koncertu to nepřidá, ale prostě bohužel.

Jak snáší turné rodina?

Špalek: Se mnou jezdí manželka a můj syn má tak barák pro sebe. Říká, ať jsme pryč co nejdýl.

Vojtek: Existuje skype a email. Nejsme americká skupina, která jezdí po světě rok. Z domu jsem jen čtrnáct dní, což je pohoda. Od prvního koncertu v Břeclavi až po koncert v Brně jsem pryč. Teprve pak se vrátím do Prahy. Naštěstí mi na hotelu už vyprali nějaké oblečení, protože už bylo v cestovní kabele cítit. Hrajete bezmála třicet let a stále jste úspěšní. Čím si to vysvětlujete?

Vojtek: Trefili jsme se do noty střední vrstvě. Neděláme složitou muziku a texty písní nejsou složité.

Špalek: Zájem fanoušků nás pochopitelně těší a neustále překvapuje. Posledního alba Banditi di Praga se do začátku března prodalo přes 71 tisíc kusů. A to je fakt úlet.

Popularita má ovšem i stinné stránky. Jak berete bulvár?

Vojtek: Nečtu ho, protože lže. Ale lidi ho žerou a z mnohých se stávají bonzáci. Kdekdo má dnes telefon s pětimegapixelovým foťákem, takže není problém kohokoliv vyfotit a poslat to do novin, kde za fotku dostane několik tisíc korun. Už nechodím ani do hospody, protože nemám zapotřebí, aby národ četl o nějakých nesmyslech

V jakém stádiu je jednání s Alešem Hušákem o splacení dluhu, který vůči vám Sazka má?

Špalek: Dostali jsme zaplaceno za únorový předprodej. O všechno se stará manažer, my to neřešíme.
Máte nějaké termíny na letní festivaly?

Vojtek: Domlouvali jsme se s klukama, že nějaký festivaly určitě objedeme. Ale do prázdnin je daleko a ještě nemáme podrobnější informace. Všechno je v jednání. Jinak my volíme taktiku, že fanoušci jezdí za námi a ne my za nimi. Je důležité, aby byl koncert v dobrém prostředí a prostoru, aby se dala využít naše technika.