Podívejte se na první snímky Slunce z nové geostacionární družice GOES-16

Každý z této první šestice obrázků pořídila družice GOES-16 ve stejný okamžik: v neděli 29. ledna 2016

Každý z této první šestice obrázků pořídila družice GOES-16 ve stejný okamžik: v neděli 29. ledna 2016 Zdroj: NOAA/NASA

Všechny snímky zachytil přístroj SUVI a každý se liší vlnovou délkou extrémního ultrafialového pásma, na které se detektory zaměřily.
Použitou vlnovou délku vidíte vždy v popisku obrázku. Jeden angstrom (Å) odpovídá deseti nanometrům.
Družice zrovna zachytila velkou koronální díru na jižní sluneční hemisféře. Jako díra se označuje část sluneční korony s výjimečně nízkou hustotou a teplotou.
Slunce je zrovna na minimu svého jedenáctiletého cyklu. Doprovázejí ho silné sluneční erupce, které ovlivňují naše místní vesmírné počasí.
Vysoce energetické částice slunečního větru jsou diskutovaným rizikem například pro cestu lidské posádky na Mars.
20
Fotogalerie

GOES-16 je nová družice umístěná na geostacionární dráze nad západní polokoulí Země. Do vesmíru ji 19. listopadu 2016 vynesla raketa Atlas a od konce ledna už pilně komunikuje. Doplní ji ještě čtyři další satelity.

Ačkoli je GOES-16 primárně meteorologická družice sledující počasí na Zemi, nese kromě jiných i přístroj Solar Ultraviolet Imager (SUVI). Tento dalekohled vlastně také zkoumá počasí, ale na Slunci a soustředí se při tom na extrémní ultrafialové pásmo EUV. Tak se označuje elektromagnetické spektrum s vlnovými délkami 124 až 10 nm. Toto záření přirozeně vzniká právě na Slunci, konkrétně ve sluneční koróně – vnějším obalu Slunce plném žhavých plynů.

NASA a NOAA, které družici GOES-16 provozují, dnes zveřejnily první snímky Slunce, které SUVI zachytil 29. ledna 2017. Můžete se na ně podívat v komentované galerii, případně na videu.

Video ukazuje animaci snímků slunce pořízených v ultrafialovém pásmu 30,4 nm. Dovolí zkoumat plazmu v sluneční atmosféře, která má teplotu kolem 50 tisíc stupňů Celsia.