Do popředí jeho pozornosti se dostává mizející lidská paměť a známky civilizace, osudové události vedoucí k nevyhnutelné katastrofě a nemožnost zanechat jakoukoli trvalejší stopu ve vesmíru.
Díky pilné práci překladatele Radovana Charváta (přeložil i Sebaldovy práce Vystěhovalci a Austerlitz) se k českému čtenáři dostává jedno z vrcholných Sebaldových děl Saturnovy prstence – Anglická pouť. Nese autorův charakteristický rukopis – zvláštní, navzájem propojená směs cestovatelských zápisků, autobiografických vzpomínek, historických esejů a analýz a literárního vyprávění, jejíž autentičnost mají podpořit ornamentalizující fotografie.
Tento mix však vzhledem k nepostřehnutelným beletrizujícím posunům však v žádném případě není nějakým přesným historickým svědectvím. Sebald se (podle vlastních slov) v roce 1992 vydává na pěší pouť po východoanglickém pobřeží. Cestou míjené zapomenuté aglomerace (jedinečný případ města Dunwich, které se postupně celé pohroužilo do moře), sídla, statky, panství, průmyslové provozy nebo opuštěné tajné vojenské základny jsou mu odrazovým můstkem k bohatě rozvětveným úvahám o pomíjivosti, zániku a nesmyslnosti jakéhokoli snažení jménem pokrok.
Vše, co se kdysi třpytilo, rozsáhlá fungující průmyslová odvětví, vzkvétající aglomerace, odkaz miliardářů a brilantních uměleckých a vědeckých mozků – vše nakonec podléhá ničivým náporům času. Anebo jinak: přemýšlivý Sebald se sklonem k melancholii se tak dostává blízko k fyzice, podle které je entropie jedním ze základních principů vesmíru. Jedna z knih, jejíž čtení přináší rozkoš.
***
W.G. Sebald: Saturnovy prstence
Nakladatelství: Paseka, 2012
Překlad: Radovan Charvát
Hodnocení: 80 %
