Podnikáme, tedy vládneme

Jejich pověst je předchází a každý Hradečák zná jejich jména. Jací jsou doopravdy lidé u kormidla lodi, která brázdí vody města nad Vajgarem?

Dřevo, kámen a líh. Kasalova pila, Arstav a Fruko-Schulz jsou tři z největších městských firem. Jejich majitelé se shodují, že Hradec je třeba podporovat. Svorně také tvrdí, že nad městem drží svou ochrannou ruku.

Arstav

Stovka zaměstnaných lidí, obrat sto milionů. I přesto byl loňský rok podle majitele stavebně-obchodní firmy Arstav Ladislava Ayrera horší než ty předchozí.
Ve výroční zprávě Arstavu za rok 2009 stojí, že přes polovinu jejich výdělků tvoří zakázky od města Jindřichův Hradec. „Na tom měla podíl hlavně rekonstrukce plaveckého bazénu. Tahle informace se týká jenom posledních několika let, předtím jsme pro Hradec skoro nic nedělali,“ komentuje Ayrer, který je zároveň starostou Kostelní Radouně.
Jak říká, v poslední době je práce méně a musejí za ní vyrážet i jinam, než jen do Hradce a okolí. „Může za to krize, recese, která je pořád znát a cítit,“ nabízí vysvětlení.
Snižování stavů se podle majitele firmy obešlo bez většího propouštění. „Většina lidí odešla do důchodu, a my místo nich prostě nepřijali nové,“ říká a dodává, že kdyby práce byla, tak nové lidi samozřejmě potřebovat bude. Na letošní rok je ohledně výnosů podle Ayrera prognóza nejistá. „Stane se, že stavební firma uspěje v soutěži, ale zadavatel, ať už fyzická osoba nebo obecní úřad, nemá potvrzené financování ze státního fondu pro životní prostředí. Takže i když máme uzavřenou smlouvu, tak nemůžeme začít, protože investor nemá peníze,“ poznamenává. Ayrerova firma sponzoruje hradecké sportovní a kulturní události. „Nikdy jsme neodmítli studenty, kteří chodí žádat třeba o balíčky do tomboly na plesy. Záleží na tom, kolik jste jako firma do reklamy ochotní vložit,“ dodává. Podle něj ale není v době recese reklama nejdůležitější věcí.

Kasalova pila

Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Právě takovým heslem se při sponzorování nejrůznějších společenských a kulturních aktivit řídí majitelka Kasalovy pily Olga Kasalová. „Přispíváme na hradecké skauty, sdružení Okna nebo divadelní spolek Jablonský,“ uvádí Kasalová. Majitelka pily je přesvědčená, že bez reklamy se neobejde žádný podnik. „V Hradci je ale firma známá. I za minulého režimu, kdy nám ji sebrali, se jí říkalo Kasalka. To tehdejší režim těžce nesl,“ říká. Podle Kasalové ale největší reklamu udělají právě lidé, kteří se mezi sebou baví o nakoupených výrobcích.

Fruko-Schulz

„Nejsem žádný kravaťák,“ ukazuje svou modrou košili a džíny Josef Nejedlý, majitel největší hradecké likérky Fruko-Schulz. „A ani to nevyžaduju po svých zaměstnancích,“ dodává.
Za loňský rok proteklo Frukem, které zaměstnává na devadesát lidí, téměř 44 tisíc hektolitrů alkoholu. „Zhruba o třicet procent méně než v předchozím roce. Důvodem je i zvýšení daně a také předzásobení obchodních řetězců. Pokles je i kvůli tomu, že jsme přestali vyrábět privátní značku pro obchodní řetězec Kaufland, kde jsme ztratili asi milion lahví ročně,“ vysvětluje Nejedlý.
Na alkohol si přesto ale podle něj lidé peníze najdou. Nejedlý si myslí, že je součást života. „Nesouhlasím s kampaní, kterou vedou čeští lékaři v čele s doktorem Nešporem. Člověk, který si dá každý den trošku, není v mých očích žádný alkoholik. V malém množství lihoviny léčí,“ tvrdí ředitel Fruka. Sám si rád nalije carskou vodku nebo karibský rum. „Rozhodně si ale nemyslím, že by byl rum pití pro dělníky. Podle mě je stejně kvalitní jako třeba různé whisky,“ myslí si.
Hradečáci znají firmu Fruko také díky sponzoringu sportů nebo kulturních událostí. „Každý den přijde nejméně jedna žádost. Firma je ale hradecká, a proto sponzoring soustředím hlavně na město a region. Není moc plakátů, na kterých by se nenašlo naše logo,“ uzavírá.