Podoby mostů v kraji: kočičí oči, velbloudí hrby i žraločí ploutev | E15.cz

Podoby mostů v kraji: kočičí oči, velbloudí hrby i žraločí ploutev

Litoměřicko, Děčínsko a Ústecko jsou díky Labi bohaté na zajímavé mosty. Další vznikají na dálnici.

Severní Čechy mají další unikát. Obloukový most s rozpětím oblouku 135 metrů. Vzniká na dálnici D8 u Opárna v Českém středohoří.
„Takto velké železobetonové obloukové mosty jsou u nás málo obvyklé. Most Opárno bude mezi nimi druhý největší. Větší rozpětí má už jen Podolský most přes Orlík,“ říká Jan Vítek z firmy Metrostav, která stavbu provádí.
Most má co nejšetrněji převést dálnici nad přísně chráněným Opárenským údolím. „Projektanti proto konstrukci navrhli tak, aby údolí překlenula bez nutnosti cokoliv pod mostem stavět. Stavbaři nesměli do Opárenského údolí ani vstoupit. Celý most tak vznikal shora,“ říká mluvčí Metrostravu Květa Kočová.

Dálniční zoo

Na nové dálnici vznikla zajímavých mostů, estakád a přemostění spousta. Patří mezi ně i Kočičí oči - lávka pro pěší mezi Chlumcem a ústeckou čtvrtí Všebořice. Její oranžovou ocelovou konstrukci nelze přehlédnout. Má podobu kočičích očí sledujících provoz na dálnici. Autoři za lávku v roce 2007 získali cenu inženýrské komory a cenu mezinárodní organizace European Convention for Constructional Steework. O kus dál, u osady Bánov, vede nad dálnicí zajímavý železniční most. Už během stavby získal ocenění Mostní dílo roku 2002. Dostal přezdívku Velbloud, protože jeho modrá konstrukce připomíná tvar velbloudích hrbů.

Historické procházky

Mosty přes Labe v Roudnici a Litoměřicích letos slaví sto let. Na to, jakou historií se obě města chlubí, jsou to moderní stavby. Původní mosty totiž dávno neexistují.
V Roudnici stál už v roce 1340 třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první most přes Labe vůbec. Za třicetileté války ho ale rozstříleli Švédové. Než město postavilo současný most, muselo vystačit s přívozem. V Litoměřicích vznikl dřevěný most v polovině 15. století a kamenný v roce 1711. Dnes už tuto historii připomínají jen dobové rytiny a socha sv. Jana Nepomuckého z tehdejší výzdoby. Mosty stály o něco níž po proudu než nynější Tyršův most. Ústily do dnešní Jezuitské ulice. Ani Tyršův most už ale nevypadá jako v době svého vzniku. Houstnoucí doprava si vynutila jeho rozšíření, při kterém přišel například o umělecké secesní zábradlí.
Projít se po nejstarších severočeských mostech je tak možné v Děčíně. V roce 1569 překlenul jeden z nich čtyřmi oblouky koryto Ploučnice, aby nahradil původní kamenný most stržený povodní. Původně mu lidé říkali Dlouhý nebo také Velký, protože navazoval na dvouobloukový Malý most přes vedlejší rameno Ploučnice. Malý most ani vedlejší rameno již neexistují. V roce 1914 ustoupily stavbě nového betonového mostu přes Ploučnici. Dlouhému mostu se dnes říká Staroměstský. Přestože vznikl v období renesance, má gotický vzhled připomínající hradní cimbuří.
Ze stejné doby pochází strmý a vysoko klenutý Ovčí můstek přes Jílovský potok v Podmoklech. Při rozšiřování pastvin ho nechal v roce 1561 postavit Günter z Bünau. Neobvyklý tvar má most podle pověsti proto, aby po něm nemohly přejíždět povozy sedláků, kteří se na stavbě odmítli podílet. Důvodem ale mohlo být i plavení dříví a snaha uchránit most náporu dravého proudu při povodních.
„V Děčíně je zajímavých mostů spousta. Dochovala se tam například jedna z mála řetězových lávek. Zaujal mě ale také most k děčínskému zámku,“ říká autor Encyklopedie mostů Dušan Josef. Děčín míval i unikátní řetězový most přes Labe. Most císařovny Alžběty z roku 1855. Město jej ale vnímalo jako překážku rozvoje. Kvůli jeho parametrům například v Děčíně nezačaly jezdit tramvaje. V roce 1933 proto původní řetězový most nahradila na stejných pilířích ocelová konstrukce ze Škodových závodů v Plzni.

Nová dominanta

V Ústí nad Labem vznikl první most až v roce 1874. Byl dvoupatrový a stával o něco výš, než je dnes železniční most. Horní patro sloužilo železnici, spodní povozům a pěším. Sloužil do roku 1950. Již kolem roku 1908 ale Ústečtí začali uvažovat o stavbě nového mostu. Postavit se jej podařilo až v roce 1936. S rozpětím pilířů přes 123 metrů byl tehdy mostem s největší vzdáleností v celé republice. „Na návrh ústeckého starosty Leopolda Pölzla dostal při svém vzniku jméno po tehdejším prezidentu Edvardu Benešovi,“ říká ústecký archivář Vladimír Kaiser. Nejznámější ústecký most vznikl v roce 1997. Se sedmdesát metrů vysokým pylonem ve tvaru žraločí ploutve se stal novou dominantou města. Anketa listu Structural Ingeneering International ho vyhlásila jednou z deseti nejkrásnějších staveb desetiletí. „Myslím, že dnes by nemohl vzniknout. Nenašla by se politická shoda, peníze ani dodavatel. Chyběla by odvaha všech,“ soudí architekt mostu Roman Koucký.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!