Čas krátkých sukní a dlouhých procházek definitivně skončil. Do pražských ulic dorazil v plné síle podzim, a tak už si lidé hledají jinou zábavu, než letní povalování u vody a popíjení piva na open air koncertech. I v pošmourných dnech má ale hlavní město co nabídnout.
Jednou z možností je zůstat doma „u pece“. Po kulinářském projektu Jak chutná Praha se Pražská informační služba rozhodla na úspěšnou soutěž navázat. „Počátkem října jsme tak odstartovali akci Jak peče Praha. Garantkou našeho projektu se stala přední cukrářka, paní Mirka van Gils Slavíková,“ vysvětluje Andrea Kulišanová z Pražské informační služby.
„Už nyní navazujeme spolupráci s předními pražskými kavárnami a cukrárnami, které se rozhodly zařadit do své nabídky některý z finálových receptů,“ vysvětluje Kulišanová.
Od minulé soboty, kdy soutěž začala, už přišly tři desítky receptů. Mezi nimi sice převládají vanilkové rohlíčky, ale objevily se i piškotové zázvorky a škvarkové nebo rozinkové cukroví.
Zapomenutá místa
Druhým podzimním projektem Pražské informační služby jsou Zapomenutá místa. Takových je podle Kulišanové v metropoli spousta. „Praha je protknutá tajemnými zákoutími, která jsou často hned vedle našich domovů. Mnohdy o nich nic nevíme, přestože mají zajímavou historii,“ říká Kulišanová.
Jejich objevování má pomoci i soutěž pořádaná na webových stránkách www.pis.cz, kam mohou lidé tipy na zajímavá místa posílat.
V této chvíli máme v soutěži přihlášených a uznaných asi 230 tipů. „Nejvíce mě zaujalo, že překvapivě mnoho zapomenutých míst nám do soutěže přišlo z Prahy 1. Tipovala bych, že jednička bude prozkoumaná nejvíce a nic už nás tam nepřekvapí,“ vysvětluje Kulišanová.
Zlatá ulička
Podzim je i ideální dobou k návštěvě Pražského hradu. Zatímco přes léto přetéká návštěvníky, v podzimních měsících je jich méně. „Letošním největším lákadlem je Zlatá ulička, která se v červnu otevřela po dlouhé a náročné rekonstrukci,“ popisuje mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.
V nové stálé expozici ve Zlaté uličce ožívá pět set let historie tohoto místa. Návštěvníci uvidí například zrekonstruovaný skromný příbytek střelce z družiny císaře Rudolfa II., středověkou krčmu, zlatnickou dílnu, pracovnu známé prvorepublikové věštkyně Madame de Thébes či alchymistickou dílnu.
Jako expozice je zařízeno devět ze šestnácti drobných barevných domků ve Zlaté uličce. Pracovnu alchymisty návštěvníci naleznou v Bílé věži na začátku uličky.
Říjen také nabízí poslední šanci k návštěvě hradních zahrad. Ty se uzavřou na konci prosince a opět je uvidí lidé až na jaře. Zbytek Hradu zůstává otevřený. „Od začátku listopadu se jen zkracuje návštěvní doba některých objektů,“ upozorňuje Šebek.
Jazzová legenda
Na podzim je přichystána na Hradě i řada zajímavých výstav a koncertů. „V úterý 22. listopadu vystoupí ve Španělském sále nejvýraznější kontrabasista jazzové historie a držitel dvou Grammy Ron Carter,“ zve k návštěvě koncertu z cyklu Jazz na Hradě Šebek.
Nevšedním zážitkem může být podle Šebka i prohlídka nové výstavy v Rožmberském paláci. Výběr osmdesáti nejkvalitnějších bulharských ikon nabízí výstava Klenoty bulharských ikon XV.-XIX. století.
Pera mění dějiny
Zatímco hlavní budova Národního muzea hlásí zavřeno, dokořán má otevřeno Národní technické muzeum na Letné. To otevřelo na jaře po několikaleté rekonstrukci. „V budově muzea je přístupných pět stálých expozic,“ doplňuje mluvčí muzea Olga Šámalová.
Kromě nich na Letné návštěvníci najdou třeba unikátní výstavu věnovanou fenoménu psacích per Parker. K vidění je například pero vyrobené ze vzácného stříbra z vraku španělské flotily potopené roku 1715 nebo Space Pen, jehož součásti pocházejí z vesmírného odpadu průzkumné rakety Atlas.
„Nechybí ani pera, která měnila dějiny. Například ta, jimiž Michail Gorbačov a George Bush podepsali smlouvu o snížení jaderných zbraní START I z roku 1991,“ dodává Šámalová.
