Pojďme, bude to brutálně speciální! Návrhář Jan Černý odhalil svou olympijskou kolekci

Jan Černý zakladatel značky JAN SOCIÉTÉ oblékne český olympijský tým pro OH 2024

Jan Černý zakladatel značky JAN SOCIÉTÉ oblékne český olympijský tým pro OH 2024 Zdroj: Kuba Zeman

Čeští paralympionici mají svoji olympijskou kolekci upravenou o krátkou bundu
Součástí olympijské kolekce je i amulet z českého skla ve tvaru lipového listu
Čeští olympionici budou v Paříži nosit originální trenčkot, kabátek populární ve Francii
Trenčkot, lehký kabátek, který oblékl například Humphrey Bogart v Casablance, bude zdobit české olymioniky v Paříži
Český olympijský tým se do Paříže vypraví v kolekci, která si hraje s národními barvami
20
Fotogalerie

Už ve své první kolekci, tehdy coby student ateliéru designu oděvu zlínské Univerzity Tomáše Bati, představil Jan Černý na svou dobu zcela nevídané artikly, kterými mnohé šokoval, jiné prudil a další fascinoval, nebo dokonce vzrušoval. Nebylo to podobné ničemu. Bylo to zcela originální. A toho se Jan Černý drží dodnes. Svůj styl ukáže i při příležitosti z nejprestižnějších. Na zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Paříži.

Osobité uchopení streetwearové módy vystřelilo Jana Černého mezi nejvyhledávanější návrháře u nás. Během jednoho z ročníků Mercedes-Benz Prague Fashion Week se dostal do hledáčku italské verze módní bible Vogue. Následovala cesta do Paříže na stáž do módního domu Louis Vuitton. Jan nese zcela zásadní podíl na znovuzrození kultovních bot značky Prestige, kterou díky němu obouvá další generace. V září loňského roku ovládl střechu Prahy, když na terase Jízdárny Pražského hradu předvedl v pořadí již jedenáctou kolekci, avšak poprvé pod hlavičkou nové značky Jan Société. Teď se mu dostalo jedné z největších poct, když mohl vytvořit kolekci, kterou česká delegace oblékne pro zahajovací ceremoniál olympiády.

Když loni v září Český olympijský výbor oznámil, že to budete právě vy, kdo oblékne delegaci na letní olympijské hry v Paříži, nechal jste se slyšet, že kolekce bude možná pro některé šokující. Je červenec 2024, kolekce je venku. Jaká tedy je?

Loni jsem také řekl, že bude brutálně speciální. A to si myslím, že platí a že jsem to slovo dodržel. Určitě není cíleně rebelující nebo rozvratná. Naopak si myslím, že má v sobě řadu spojujících prvků. Musíte si uvědomit, že kolekce je už speciální v tom, kam a pro koho je určená. Čeho jsem si dobře vědom, je fakt, že každý z nás máme různé a jiné vnímání věcí. Z jistého pohledu vnímám kolekci já, už jinak na ni budou nahlížet lidé z mého okolí, jinak na ni pohlížel olympijský výbor, rozdílně ji budou vnímat i lidé napříč obory – ať je to architektura, oděv, sklo, malba… A úplně jinak ji budou posuzovat lidé zcela mimo kreativní obory. Člověk vždy na danou věc nahlíží ze své perspektivy.

Má kolekce hlavní inspiraci?

Kolekce má tři linie inspirace. Primárně se tam projevuje česká hrdost, která je tam zastoupena trikolorou národních barev. Na tu navazuje druhá linka, což je spojitost s Francií, k níž mám sám blízko. Proto je v kolekci plášť, který v nějaké mutaci supluje jak český baloňák, tak v Paříži tolik oblíbený trenčkot. Vidím to jako dobré pojítko mezi těmito dvěma kulturami a mentalitami. A za třetí jsem tam chtěl dostat i sebe, vyextrahovat tam svůj rukopis a DNA mé tvorby.

Velký vliv na vás měl Vladimír Boudník, český grafik a malíř, který má letos významné výročí...

Vladimír Boudník byl velký a nadčasový umělec, který by letos oslavil sto let od narození. To je symbolické. Boudník byl průkopník explosionalismu a rád tvořil ve veřejném prostoru. A to je mi sympatické. Právě on byl velkou inspirací k posunutí designu pláště, jejž zdobí grafiky olympioniků. Ten plášť je pro mě tím, čím pro něj byly stěny, na které chodil vyškrabávat své grafiky. Někteří ho adorovali, jiní na něj plivali. Takže to uděláme stejně jako kdysi on – předhodíme to davu a uvidíme.

V čem je kolekce unikátní?

Jsem velmi hrdý na tu pletenou část. Tedy polo a kalhoty, které skutečně tělo objímají a dobře sedí. Materiál je padavý, současně drží tvar, je prodyšný, chladivý. V tomhle je viskóza úžasná. Baví mě prolínající se barevný gradient na triku, který z bílé přechází v červenou a přes modrou navazuje na kalhoty. Kalhoty mají puky, což není vnější zásah, ale jsou opět tvořeny pletením. Pro mě je na těch produktech vidět řemeslo, kvalita a podstata zpracování. Tohle jsou detaily, které na přehlídku neřešíte. Tam jde o vizuální věci. V dropech naopak pracuji s jinými, mnohem civilnějšími materiály. V tomhle byla pro mě kolekce technologickou výzvou.

V čem se liší kolekce olympijská od vaší řadové produkce?

Běžná přehlídka má patnáct, když hodně, tak třicet „looků“, v zahraničí se nedostaneme pod číslo padesát. Tentokrát jsem celý příběh musel vypovědět v jednom „looku“. Jeden model, kterým se máte představit doslova celému světu. Snažil jsem se proto myšlenky zredukovat do maxima, zachovat tomu moje DNA a ještě výsledek udělat srozumitelný pro pozorovatele.

Radil jste se o podobě kolekce s někým?

Já tímto projektem žiju téměř rok. Mám klasický syndrom umělce, kterému jeho vlastní tvorba stárne před očima. A zatímco veřejnost kolekci vidí až teď, pro mě je to v zásadě rok staré. O to víc si užívám přehlídky jiných designérů a výstavy jiných umělců, protože miluji ten moment překvapení, se kterým i já sám rád pracuji. Proto kolekce nikdy nikomu předem neukazuji. Moment překvapení je často půlka úspěchu celé kolekce.

Nové kolekce i dropy držíme v rámci studia a jejich podobu zná jen nejbližší tým. Velmi málo to posouvám dál. Nerad ukazuji rozpracované věci. Umím si představit produkty hotové nebo nastylované, ale spousta lidí takovou představivost nemá. To se mi potvrdilo znovu teď u této kolekce, kde jsem olympijskému týmu předkládal konkrétní informace a ne oděvní polotovary.

Jak probíhala spolupráce s Alpine Pro? Narazil jste na nějaké limity?

Baví mě limity. Limity a překážky z člověka vymáčknou to nejlepší. Byl jsem připravený na to, že mi na první schůzce řeknou, co všechno nesmím. Nakonec jsem byl překvapený, že můžu skoro vše. Teď si vlastně ani nevybavím žádný limit, který by vytvářel překážku mezi mým cítěním a nároky Alpine Pro a olympijského výboru. Hned na začátku jsem řekl, že chci mít v rozhodování právo veta. Nejde o ego, věřím, že na konci má stát někdo, kdo ví, co dělá, má nějaké vzdělání a umí to udržet v jistých mezích. Už první představený návrh se nijak zásadně nelišil od výsledné kolekce.

Byl jsem připraven na jakoukoli reakci, ale celý výbor včetně jeho předsedy pana Jiřího Kejvala se pro to nadchl. Sám pan Kejval řekl, že něco takového nečekal. To jsem zase já nečekal. Byl jsem připravený si to hájit, ale oni tomu dali zelenou. Ocenili, že to nejsou očekávatelná klasická saka a sportovní bundy. Pravda je, že sportovci jsou mladí lidé a chtějí mít něco designového a aktuálního od mladého tvůrce. Něco, co jim tenhle svátek sportu bude navždy připomínat. Takže let’s go.

Co bylo pro vás při tvorbě oříškem k rozlousknutí?

Při tvorbě této kolekce jsem si znovu uvědomil důležitost toho, jak daný produkt pracuje na těle. Bylo pro mě zásadní, aby to sedělo všem typům postav. Je velký rozdíl dělat modely na show, kde máš předem tebou vybrané standardizované kluky, a dost jiné je obléct dvě stě padesát delegátů různé stavby těla a výšky. Kolekce je vyrobena ve velikostní řadě, ale i to má svoje náležitosti. Samozřejmě někomu drobnému, nebo naopak vysokému nedovolím vyjít na stadion v nepadnoucí uniformě, takže někomu budeme oblečení upravovat na míru. V tomhle to pro mě byla nová zkušenost.

Chtěl byste, aby lidé obecně kolekci pochopili a přijali?

Chtěl, ale nečekám to. Umění přece nemusí být pochopeno, aby splnilo účel. Může otázky klást i na ně odpovídat. Ano, beru to podle sebe. Když jsem na výstavě nebo na přehlídce, tak si ne vždy do detailu načtu anotaci. Není to nezájem. Spíš moje potřeba vytvořit si vlastní názor. Pro mě je důležitá ta emoce, co z toho cítím, než si nastudovat umělcovo nitro a co tomu předcházelo. To bych možná doporučil i druhým lidem. Nejen ve spojení s mojí kolekcí, ale uměním a designem obecně. Aby sami sobě dovolili to na sebe nechat zapůsobit. Nepřemýšlet do detailu a konkrétně, ale více emočně a komplexně.

Předcházející olympijské kolekce se nesetkaly s úplně kladnými ohlasy. Jak je vnímáte vy?

Myslím, že mi nepřísluší hodnotit minulé kolekce. Jsem zastáncem toho, abychom každý měli svůj osobitý styl. To je v pořádku. Rozdíl mezi klasickou kolekcí a touhle je to, že normálně má designér kolem sebe okruh lidí, kteří se zajímají o módu, svoje klienty a kamarády. A najednou z té své bubliny, která ho zná a fandí jeho práci, vstoupí do mainstreamu a začne schytávat názory ze všech stran. Já jsem se za ty roky už obrnil. Vnímám a vážím si opodstatněného názoru lidí, kteří mou práci sledují.

Často jejich připomínky do další kolekce i zapracuji. Ale to, že mi někdo na Instagramu napíše „máš hnusný hadry“, mě neurazí. Vše má svoji dobu. Dovolím si říct, že tato kolekce sleduje aktuální globální trendy. To mi v těch minulých kolekcích chybělo. Věřím, že móda musí být aktuální, ne-li dokonce nadčasová a měla by podléhat espritu současné doby. V tom je ta kolekce připravená pro rok 2024.

Působil jste ve velkém módním domě Louis Vuitton. Nepřemýšlel jste o tom, zůstat tam natrvalo?

Tohle je můj vnitřní otazník. Přemýšlím nad tím. Taky si říkám, že kdybych hodně chtěl, tak bych se v rámci struktury Louis Vuitton dostal výš. Jsem zvyklý pracovat hodně. Ale tam to bylo extrémně náročné, až kruté. To pracovní tempo bylo šílené. Současně jsem neměl žádné rozhodovací právo. To mě štvalo nejvíc. Dnes můžu říct, že mi přijde nezdravé makat pro někoho, kdo se pod tvou práci podepíše svým jménem, a obrovská, globální společnost generuje peníze.

Loni u vás proběhla transformace z Jana Černého na Jan Société. Překlenul jste se tak z designéra spíše do značky?

Nikdy jsem se necítil jako designér pracující pod svým jménem. Jsem kreativec, který dělá značku. Vždycky jsem chtěl brand, jenž funguje díky týmu. Proto vzniklo Jan Société. Jan v názvu muselo zůstat, to mi přijde cool. Jsou to jen tři písmena, graficky smysluplná a vhodná i v zahraničí. Jan je neutrální a není z toho hned poznat, že se jedná o křestní jméno. Mým primárním cílem je dělat zážitky. Cítím se jako tvůrce zážitků. Věřím, že máme našlápnuto k tomu, jít někam dál. Pro mě jsou kolekce a show a všechno, co je s tím spojené, něčím, čím se realizuji, předávám nějakou informaci, inspiraci.

Dáváte si cíle?

Je dobré experimentovat a každou sezonu zkoušet nějakou novou výzvu. Osobně si myslím, že to platí nejen v módě, ale především v životě. I proto jsem teď koupil chatu, kterou předělávám a chtěl bych z toho udělat takové zážitkové místo, kam lidé budou mít možnost utéct na pár dnů mimo realitu. Chci dělat věci nestandardně nebo nadstandardně. A já to dělám, protože mě to baví. Ne proto, abych si honil ego, ale protože si to ta značka zaslouží. A taky je takový přístup možná jediná správná cesta jak lidem dodat komplexní zážitek z kolekce. Dodat jim oblečení s přesahem. Nebo povýšit oblečení na zážitek. Tohle já vyznávám. A evidentně je to cesta.