Když se Emilie Kolínová rozhodla postavit začátkem třicátých let minulého století v Hradci rodinnou vilu, vybrala si pozemek na starých městských hradbách. Šlo o luxusní stanoviště s výhledem na zámek a na řeku Nežárku a se vstupem přímo do Husových sadů. Že jde o neobvyklé místo, netušila majitelka ani tehdy už slavný architekt Antonín Mečíř. Funkcionalistickou vilou totiž prochází patnáctý poledník. Obytných domů, které se takovou raritou mohou pochlubit, je v Jindřichově Hradci jen patnáct.
O poledníku majitelé domů nevěděli
„Když vilu stavěli, manžel byl ještě malý kluk, ale o historii domu se vždycky zajímal. Kdyby to věděl, určitě by mi to řekl,“ diví se třiasedmdesátiletá Hana Kolínová, snacha původních majitelů Kolínovy vily. Na poledníku ale stál i původní domek, který kvůli stavbě dělníci zbořili. „Vím, že při stavbě domu dostala paní Kolínová podmínku, že se musí zachovat původní půdorys,“ vypráví Hana Kolínová.
Naopak Martin Hanus, který bydlí v domku pod městskou hradbou několik metrů od Nežárecké brány směrem ke Kolínově vile, o poledníku ví. „Asi před rokem jsem to náhodou našel na mapách na internetu, když jsem si tam hledal náš baráček. Prochází nám skrz dům,“ říká mladý muž. Se smíchem ale dodává, že přání se mu na počkání neplní. V Jindřichově Hradci se totiž říká, že tomu, kdo překročí poledník a něco si při tom přeje, se jeho prosba stane skutečností.
To, že lidé při stavbě nebo koupi domu o poledníku vůbec nemusejí vědět, potvrzuje majitel geodetické firmy Radek Havlín. „Zeměměřiči pracují se systémem, kde vůbec rovnoběžky a poledníky nepotřebují. Protože ty běží po zeměkouli, a to není pro zaměření pozemků nebo staveb nijak podstatné,“ vysvětluje Havlín.
Skutečný patnáctý meridián východní délky leží asi sto metrů západně od kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Skutečný patnáctý meridián východní délky leží asi sto metrů západně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. „Několikrát jsme to změřili různými přístroji GPS, abychom měli opravdu jistotu. Myslím, že je to změřené s velkou přesností,“ ujišťuje vedoucí hradecké hvězdárny Jana Jirků. Odpověď na otázku, proč je poledník i v době moderní techniky označený špatně, nezná. Přiznává, že i ona ale dříve věřila, že někde kolem kostela prochází.
„Vzpomínám si, jak jsme s kolegou točili film o hvězdárně a já jsem procházela po poledníku u kostela a na kameru jsem říkala větu: Kdybychom po něm šli dál, tak bychom došli na jindřichohradeckou hvězdárnu. To je ale samozřejmě nesmysl, už směr je špatně,“ směje se Jana Jirků.
Správnou polohu našlo i kyvadlo
Kudy poledník v Jindřichově Hradci prochází, si může ověřit každý i bez navigace GPS. Stačí na internetových stránkách www.mapy.cz potvrdit ikonu s názvem GPS a pak volně jezdit myší po mapě. Při každém zastavení myši se ukážou přesné souřadnice místa.
Najít polohu linky vedoucí od severního k jižnímu pólu se podařilo i jindřichohradecké léčitelce Veronice České. Pomohlo jí k tomu kyvadlo. „Poledník neprochází kostelem. Nachází se pětadvacet kroků od spodní Nežárecké brány a táhne se podél vody a pod hradbami,“ říká Veronika Česká.
Na radnici v minulosti dokonce dorazil jeden požadavek na přeznačení poledníku v zatáčce u kostela. „Pán poukazoval na to, že je zatáčka pro turisty nebezpečná. Všichni se tam chtějí fotit a řidiči zase potřebují projíždět,“ vzpomíná tajemník městského úřadu Karel Přibyl. Muž proto navrhoval přemístit ceduli s nápisem na druhou stranu kostela, kam auta zajíždějí jen minimálně. Proč přesně ke změně tehdy nedošlo, si však tajemník už nevzpomíná. „Asi kvůli zažité tradici,“ myslí si Přibyl.
