Pomáhal obětem války, teď fotí volavky

Trénoval baseball, pomáhal obětem války v Evropě. Teď ho nejvíc baví fotografovat volavky a stavět pece na chleba.

Seriál Generace 77 pokračuje příběhem o hledání sebe sama. Třiatřicetiletý Jan Pirgl z Budějovic získal své první zaměstnání v Ženevě, což ho mohlo katapultovat do manažerských výšin. Ale nevyužil toho. Rozhodl se nejdřív proniknout do více oborů a udělat si o sobě jasno. Aby zjistil, co mu opravdu jde a co ho zároveň baví. „Občas je dobré zkusit něco jiného, aby si člověk ověřil, že nestoupá po špatném kariérním žebříčku,“ říká.
Přitom ho práce v cizině naplňovala. Pracoval pro humanitární organizaci, jež pomáhala Romům, postiženým a sociálně slabým lidem, kteří zažili druhou světovou válku. Za více než tři roky rozdělila společnost v sedmnácti zemích třicet milionů dolarů pro sto sedmdesát tisíc lidí.
Pirgl za mnohými z nich jel, aby ověřil, zda jde pomoc do správných rukou. Díky tomu ví, jak vypadá opravdová bída a také jak důležité je smíření. „Zažili za války tak strašné věci, že mi řekli: Teď už může být jen lépe,“ vzpomíná na lidi, kteří ho naučili, že nic není třeba vzdávat předem. Tuto životní lekci absolvoval poté, co ukončil studia na Vysoké škole ekonomické v Praze. V Ženevě potkal svého prvního šéfa, jehož kvality pak už žádný další nepřekonal. Ale humanitární program skončil a byl čas vrátit se domů. V Hluboké nad Vltavou se zrovna rozjížděl baseballový klub. Jan Pirgl tam nastoupil jako trenér a zůstal tři roky. „Je to gentlemanský sport, při němž je třeba přemýšlet, spolupracovat s ostatními hráči, respektovat je i soupeře a taky umět ocenit dobré výkony,“ shrnuje.
Čím dál víc ale propadal kouzlu fotografování, s nímž ve větší míře začal už ve Švýcarsku, a přestal mít na tréninky čas. Uvolnil si režim a přešel na volnou nohu. Učí cizí jazyky, fotí zakázky pro firmy, svatby, sporty a další akce. Tím se snaží uživit a zároveň najít čas na své záliby. Baví ho fotit různé tematické cykly, zaměřil se například na volavky v přírodě, osamělé stromy na horizontu nebo krajinu a kameny v mlze. Ukázky má na www.janpirgl.net.
Ač ho doma brali za nejméně zručného člena rodiny, našel si stavařský obor, jemuž zcela propadl. Jsou to pece na chleba. První stojí v budějovickém Domě u Beránka, další staví kamarádce v Rakousku těsně za hranicí. „Pece přitahují pozornost lidí i jako hezké stavby. A všechno, co souvisí s ohněm, má velké kouzlo,“ přemítá nad svou novou vášní.

Znáte zajímavého člověka narozeného v roce 1977?