„Ty myslíš, Jurášku, abych tam šla? Mám, nemám. Mám. Tak já to zkusím.“ Popelka se vydává na královský bál na zámku Moritzburg poblíž Drážďan. Stoupá po schodech, dívá se oknem do sálu, který ale vznikl ve filmových ateliérech v tehdejším východním Německu.
Václav Vorlíček natočil nejslavnější pohádku o Popelce a jejích třech oříšcích v zimě 1972 a 1973 v česko-německé koprodukci. V Německu má snad ještě více příznivců než v České republice a také svůj fan klub. Zahájení výstavy, která potrvá do 26. února příštího roku, se zúčastnil i režisér Vorlíček.
Výstava se na loveckém a jednom z nejkrásnějších vodních zámků konala už na přelomu let 2009 a 2010. Pro velký úspěch, kdy ji navštívilo kolem sto padesáti tisíc lidí, ji v letošní zimní sezoně zopakovali a výstavní prostory rozšířili na dva tisíce metrů čtverečních s původními kostýmy, které jsou součástí českého kulturního dědictví a jsou chráněné ve vitrínách, i replikami
„Barrandovské kostýmy se na zámek Moritzburg vracejí bezmála po čtyřiceti letech. Je úžasné, že třeba Popelčiny červánkové šaty nebo princův lovecký kostým jsou součástí působivé zámecké expozice právě v roce, kdy barrandovské filmové ateliéry slaví osmdesát let od svého založení,“ říká Petr Tichý z Barrandov Studia Praha.
Lovecký obleček, plesové i svatební šaty včetně čelenky jsou vystavené v jednom ze čtyř zámeckých podlaží. V zámecké hale na saních jede zasněženou krajinou Vladimír Menšík, kterému spadne do klína hnízdo se třemi kouzelnými oříšky, které daruje Popelce, a tím i štěstí.
Režisér Václav Vorlíček si při zahájení výstavy liboval, že pro natáčení pohádky podle předlohy Boženy Němcové mohl spolupracovat s nejznámějšími českými herci. „Na kterého herce jsem si pomyslel, toho jsem měl,“ radoval se po letech. Vzpomněl i telefonát s herečkou Libuší Šafránkovou, pohádkovou Popelkou, kterou si pamatoval z filmu Babička a správně se domníval, že „zestárla“ do princeznovské role. Potíž viděl v jízdě na koni. Když se ale o jízdě na koni mladičké herečce zmínil, zaradovala se, protože na koni jezdila odmala.
Proč prince, Pavla Trávníčka, daboval Petr Svojtka? Protože měl hlas prince na rozdíl od Trávníčka s moravským přízvukem, odpověděl týdeníku Sedmička režisér Václav Vorlíček. Na výstavě v Moritzburgu si vyzkoušel, jaké to je přebírat hrách.
Expozice se věnují Popelce od jejího prostého oblečku přes plesové až po svatební šaty, má tam i truhlu se třemi oříšky hlídanou sovou Rozárkou. RoDo improvizovaného okna se slétli holoubci, kteří pomáhali s přebíráním hrachu a popela. V jiné místnosti princezna tančí na parketu s princem a ve vitríně vystavují svatební šaty a oděv prince. Atmosféru umocňuje filmová hudba Karla Svobody.
Kulisy, figuríny i projekce
Některé filmové kulisy detailně zpracovali nebo znovu vyrobili, například pavlačový ochoz na statku macechy, půdu, kde se Popelka ukrývala. Kulisy doplňují voskové figuríny. Popelky a prince, královské rodiny včetně šaška, kterého si v pohádce zahrál Jiří Krytinář.
Výstava, kterou lze navštívit denně kromě pondělí mimo 26. prosince od desáté hodiny dopolední do pěti odpoledne, nabízí i dva kinosály, kde promítají exkluzivní rozhovory a filmové sekvence. Triková kamera ukazuje, jak probíhala proměna oříšku v Popelčiny svatební šaty.
