Portico Quartet vsadili na netradiční nástroj hang. Výsledek ohromí

Byla zárukou kvality i v nejistých dobách, kdy visačka world music znamenala jistotu výdělku i záplavu nahrávek rozdílné kvality. A i když v posledních letech její sláva přece jen trochu pobledla, je stále etiketou stvrzující osobitost interpreta.
Bez ambicí činit tak záměrně Portico Quartet na prvních dvou albech načrtávali, kudy se v letech následujících bude ubírat vývoj nu-jazzu, žánru, který sice z jazzu v mnohém vyrůstá, ale již tak rozvolněné hranice tohoto pojmu překračuje. Tento pohyb spočíval v absorbování prvků minimalismu (viz reichovské variace na posledním albu norských Jaga Jazzist) i v dalším rozpouštění forem a žánrů a překračování mantinelů.
Stejně dobře jako deskou živé kapely by novinka mohla být nahrávkou interpretů elektronické taneční hudby, kteří usilují o autentický zvuk a jejichž produkce zní co možná nejpřirozeněji. Portico Quartet zvuk dovádějí do fantaskní barevnosti, obvykle spojované právě s elektronickou či ambientní tvorbou. V jádru plyne tekutá jazzová rytmika, leckdy nehmatatelná, vyvěrající kdesi pod povrchem, jindy je vyostřená, syrová, pulzní, doplňují ji nejen syntezátory a dechové nástroje, ale především perkusní nástroj hang, jehož užití dodává znění kvarteta specifický odstín.
Nepopiratelná stopa originality představuje záchranné lano v době, kdy by si čtveřici leckdo mohl splést s řadou interpretů, kteří se v mezičase k podobnému výrazu dopracovali z různých úhlů. Bezejmenná novinka potvrzuje, že Portico Quartet si pozornost zaslouží i bez poněkud zbytečné visačky „nové velké věci“, již skupině média občas vnucují.
Portico Quartet: Portico Quartet
Vydavatel: Real World, 2012
Hodnocení: 80 %
Autor je spolupracovníkem redakce