Je portugalské, ale zásluhu na něm mají Angličané. Má korkový špunt, ale přesto vývrtka není potřeba. Legenda praví, že portské vzniklo tak, že námořníci přidali do „obyčejného“ vína pálenku, aby přečkalo nebezpečnou plavbu po moři.
Pravda je ale taková, že víno, jež proslavili britští obchodníci, není už léta doménou jen jižních států Evropy. Douro, Madeira nebo Xerez. Co místo, to jedinečné portské. Málokdo ale ví, že jižní Morava může tento druh vína také nabídnout. „Vlastně první lahve jsme dodali na trh už v roce 1999. Ještě si jich pár schováváme. Myslím, že momentálně jsme co do kvality schopni konkurovat producentům z tradičních zemí,“ říká vinař Jan Stávek z Němčiček, který vyrobí dvanáct tisíc litrů moravského portského za rok.
Stávek je průkopníkem ve výrobě portského v České republice. Kvůli vínům, která mají nezaměnitelnou sladkost přírodního hroznového cukru a vyšší procento alkoholu, se vydal i na zkušenou do světa. A učil se za pochodu.
„Například jsem navštívil vinobraní v Douru, které je kolébkou portského. Mohl jsem ochutnávat, ale hlavně sledovat, jak vzniká. To byla pro mě velká zkušenost,“ potvrzuje Stávek, že se učil od nejlepších.
Jihomoravské portské se ale od pravého portského trochu liší. To z Portugalska je totiž ohnivé a vysocé alkoholické. To však neznamená, že by to jihomoravské bylo podřadné. „Když jsem to moravské dával ochutnávat Španělům, byli velice překvapení. Takovou kvalitu nečekali,“ připomíná zajímavou zkušenost sommelier Libor Nazarčuk.
Bílé jedině z jihu Moravy
Stávek, který o takzvaných fortifikovaných vínech psal diplomovou práci na univerzitě v Lednici a následně i knihu, je přesvědčený o jedinečnosti svého produktu. Dokonce se nebojí prohlásit kraj pod Pálavou za světový unikát.
„Dokážeme být lepší než Portugalci. Ale měli bychom se určitě zaměřit na bílá vína, ta máme výtečná. Když jsem přivezl likérové na ochutnávku do Portugalska nebo Madeiru, dočkal jsem se milých reakcí. Jejich bílé je totiž takové připečené, chybí mu svěžest a ovocnost,“ tvrdí Stávek.
Pro mnohé je symbolem romantické lásky, jiní si ho oblíbili díky nasládlé chuti a exotické vůni. Obecně ale platí, že nejvyhledávanější je červená varianta portského. Paradoxní ale je, že Portugalci milují hlavně bílé portské.
„Trhu nikdo neporučí. Já červeným nevěřím, ale museli jsme se na ně také zaměřit. Čísla hovoří jasně, bílé je až na druhém místě. Ale pozitivní je, že se v poslední době o portské zajímá více lidí, hlavně těch mladších,“ těší vinaře z Němčiček.
Každopádně kvalitní portské musí člověka zahřát. A pokud možno i dobře naladit. „A jak se říká v Anglii, rozzářit břicho jako sluníčko,“ vysvětluje se smíchem prezident Vinařské akademie ve Valticích Jiří Kopeček.
