Posila na tři měsíce. Jiří Homola

Vedení Městského fotbalového klubu Karviná má zřejmě políčeno hlavně na zkušeného hráče. Naposledy do svých řad získalo bývalého obránce Sparty Praha a Jablonce Jiřího Homolu. Ten do Karviné přišel prozatím na tři měsíce. Poté se rozhodne, zda bude pokračovat v Karviné, nebo se poohlédne po jiném angažmá.

Váš příchod do Karviné byl velmi rychlý.
Vedení Karviné mě kontaktovalo a na druhý den jsme se sešli a pozítří už jsem hrál první mistrovský zápas.

Karviná má tým nabitý zvučnými jmény. Hrálo i tohle roli?
Šel bych asi i do jiného klubu, ale Karviná mi nabídla, že můžu tady hrát tři měsíce, do skončení podzimní části.

Takže čekáte, že se v zimní pauze ozve někdo jiný?
Nemusí to být zahraničí. Ale rád bych to někde venku ještě zkusil. Docela by se mi líbilo Rakousko, které je blízko a dalo by se tam dojíždět.

Naposledy jste působil na Slovensku v Senici. Tam už jste nemohl pokračovat?
Skončila mi v klubu smlouva. Vedení se sice se mnou bavilo o jejím prodloužení, ale přišel nový trenér, který měl zřejmě jiné představy. Tak jsem šel.

Uměl byste si představit, že byste v Karviné zůstal i déle než tři měsíce?
Na to neumím odpovědět. Zatím jsem tu krátce a rozhlížím se. Ale nikdy neříkej nikdy.

Nezkoušel jste po odchodu ze Senice kontaktovat šéfa Jablonce, pana Peltu? To prostředí dobře znáte.
Samozřejmě jsme se bavili i o možnosti, že bych hrál znovu v Jablonci. S Miroslavem Peltou jsme v častém kontaktu, ale trenér Komňacký má v Jablonci velké úspěchy a ten o mě zájem neprojevil.

Kromě Jablonce jste působil v české lize i ve Spartě, kde jste si zahrál Ligu mistrů. Byla to nejlepší fotbalová doba?
Ano. Ne každému se podaří zahrát si proti nejlepším evropským klubům. Sparta byla po sportovní stránce to nejlepší, co jsem zažil.

Vzpomínáte v dobrém i na Jaroslava Hřebíka, který vás při jeho angažmá přeřadil do béčka Sparty?
To víte, že ano. Každý trenér chce mít co nejlepší výsledky a pan Hřebík to viděl prostě tak, že na áčko nemám, tak mě přeřadil. Já mu to ale nemám za zlé. Když se potkáme, normálně se pozdravíme.

Poté jste zamířil do Turecka do klubu Malatyaspor, kde vaše angažmá taky zrovna neskončilo v dobrém.
Turci mi dodnes dluží nějaké peníze. A když už bylo jasné, že z Turecka odejdu, tak ještě mě, Zdeňka Šenkeříka a Jirku Maška obvinili, že jsme prodali poslední zápas sezony. Dodnes se to táhne. Chtějí nám dát nějaké pokuty a vyhnout se zaplacení peněz, které nám dluží.

Myslíte si, že se to nějak vyřeší?
Nevím. Já z toho nemám těžkou hlavu. Turci na nás vytáhli i jiné zápasy. Měli napsaný seznam nějakých utkání. Po přečtení toho seznamu jsem zjistil, že jsem v některých utkáních ani nehrál.

Jste z toho smutný?
Ne. Já jsem rád, že jsem si mohl tureckou ligu zahrát. Tohle byla zkušenost k nezaplacení.