Pouť sedmileté Millie nepostrádá napětí ani vtip

Brooke Davisová: Ztráty a nálezy

Brooke Davisová: Ztráty a nálezy

Pamatujete se ještě na své hry z dětství? Jak jste si povídali s věcmi jako s živými bytostmi? Jak jste dělali hrobeček holátku vypadnutému z hnízda? A na tisíce proč, která vás kdysi dávno napadala? Australská spisovatelka Brooke Davisová vás hned na úvodních stránkách knihy Ztráty a nálezy zavede právě do doby dětství, do tichých vnitřních úvah malého dítěte, které je v každém někde stále zasunuto, do doby, kdy všechno, co si dokážete představit, je možné.

Sedmiletá holčička Millie je přemýšlivá dívenka s velkou fantazií, možná o to větší, že se jí ze strany rodičů nedostává přílišné pozornosti. Po smrti svého psa si ve školním sešitě začne vést Knihu mrtvých tvorů, do níž brzy přibude i její tatínek. Maminka nedlouho po smrti otce zanechá Millie v obchoďáku pod stojanem s obrovitánskými spoďáry a už se nevrátí. Millie si povídá s figurínou v havajské košili, se svými holínkami a posléze se seznámí s Karlem, který utekl z domova důchodců, a v obchodním domě se úspěšně ukrývá.

Jejich rozpravy, otázky, které si kladou, připomenou, jak jsou si staří lidé s malými dětmi blízcí. A jak bez rozdílu věku chtějí lidé prostě milovat, být milováni a žít. Třetí do party se pak ještě přidá Agatha, vdova, která po smrti manžela nevychází z domu a pokřikuje na kolemjdoucí hlasité kritiky. Holčička s Karlem však změní plány bláznivé důchodkyně. Tihle tři i panák z obchoďáku se vydají přes australskou poušť hledat Milliinu maminku.

Brooke Davisová: Ztráty a nálezyBrooke Davisová: Ztráty a nálezy

„Hledání sebe sama jí připadá jako dost zvláštní myšlenka. Neměl by člověk najít spíš někoho jiného? …Co si počít s těmi objetími, která se ve mně střádají? … Nebylo by skvělé kamarádit se alespoň zatím, dokud jsme naživu?“ přemítá autorka ústy svých hrdinů. V doslovu přiznává, že jí psaní knihy pomohlo vypořádat se s tragickou smrtí její vlastní matky, a zdůvodňuje svou motivaci psát: „Jsem přesvědčená, že se díky sdílení a naslouchání může tíha zármutku zmírnit…“

Na první pohled trochu morbidní, ale veskrze živý příběh psaný úsporným vypravěčským stylem, přesto nepostrádá humor a vtip, napětí a na mnoha stránkách vás dojme. Žádný, kdo se pustí do čtení tohoto skvělého románu v citlivém překladu Jany Hejné, nemůže být zklamán.

Brooke Davisová: Ztráty a nálezy
Nakladatelství: Mladá fronta, 2015
Překlad: Jana Hejná
Hodnocení: 80 %