Praha má svůj „Ještěd“. Stojí na Děvíně

Jak zastavit proud vody? V koupelně stačí kohoutek. U dálkového potrubí je potřeba padesátimetrová věž. Do ní se masa vody, která se obrovskou silou valí trubkami, zavede a proud se cestou vzhůru zbrzdí. Žádný kohoutek by síle vody neodolal. Jako brzda slouží i vodárenská věž na pražském Děvíně.

„Je to neuvěřitelný hukot, když se ta masa vody žene věží nahoru, celá se chvěje a občas vyšplouchne až úplně nahoře přepadem,“ popisuje Josef Abrahám z Pražských vodovodů a kanalizací, který má stavbu na starosti.

Modrožlutá věž na Dívčích hradech však není jen technická stavba, ale skutečný architektonický skvost. „Její model stojí na čestném místě v expozici architektury v Národním technickém muzeu,“ říká kurátor této expozice Petr Krajči.

Autorem vodárenské věže na Děvíně je architekt Karel Hubáček, kterého proslavila zejména televizní věž na vrcholu severočeského Ještědu.

„Trochu zapomenuté díky tomu zůstávají jeho další stavby, ačkoliv i ony jsou unikátní z estetického i technologického hlediska,“ dodává Krajči.

Tři Svatoplukovy pruty

Stavbu tvoří tři spojené ocelové tubusy, každý o průměru 180 centimetrů. Někomu mohou připomínat spojené Svatoplukovy pruty. Mezi nimi vede na vrchol věže jednoduché plechové schodiště, vše je zakryté společným pláštěm.

Žlutý nástavec, který dnes částečně zakrývají stojany s anténami mobilních operátorů, připomíná písmeno H. „Hubáček kvůli tomu v sedmdesátých letech dokonce čelil kritice, že si postavil nad Prahou pomník,“ vzpomíná Abrahám.

Věž vyrostlaa v letech 1972–77 a má v Praze i o něco mladší sestřičku, meteorologickou věž v Libuši.

Neobvyklá rozhledna jižní Prahy

Vrchol stavby obtáčí jednoduchý plechový ochoz, spíš z technických důvodů, aby umožnil opravy a instalaci antén, než jako místo, odkud se dá rozhlížet do okolí. „Moc často sem nechodíme, ale rozhled je odtud báječný, otevírají se tu nezvyklé pohledy na jižní část Prahy,“ dodává Abrahám.

Vodárenství slouží i zbytek areálu, který odděluje od okolí plot s žiletkovým drátem. „Neschováváme tu žádné poklady, ale jsme vodárenské zařízení, tak je bezpečnost potřeba dodržovat,“ vysvětluje Abrahám.

Věž není běžně přístupná, díky projektu Praha stověžatá se ale prostřednictvím internetových stránek http://stovezata.praha.eu/vodarenska-vez-devin.html může potěšit panoramatickým rozhledem z jejího vrchu každý.