Prales. Patnáct kilometrů od Chrudimi

Železné hory mají svůj prales. V ochranném pásmu přírodní rezervace Polom vzroste postupně tisíce jedlí, buků a javorů klenů, aby se co nejvíc přiblížila své podobě z 19. století.

„V Železných horách je jen málo míst, kde by byl původní les,“ říká Vlastimil Peřina, který je vedoucí Správy CHKO Železné hory. Za to, že se na Chrudimsku zachoval vzácný prales, mohou prý Auerspergové. Uvědomili si, že les, kde rostou čtyřicetimetrové jedle, je unikátem. Proto v něm nekáceli.

„Stávaly tu jedle staré tři sta let, ze kterých bylo až pětačtyřicet kubíků dřeva. Teď je tu jen jedna a menší,“ ukazuje na dřevěného obra lesník Aleš Kopecký. Procházíme se po smíšeném lese, kde ve stínu tlí mechem obalené kmeny a novou výsadbu chrání dřevěné oplocení.

„Velký Polom má sedmnáct hektarů. Malý Polom má tři a je oplocený celý,“ říká Kopecký. Díky plotu mohou nové stromky bezpečně růst. Nehrozí jim, že je sežerou srnky. Lesníci ještě hlídají, jestli smrky nevytlačují mladé buky a jedle.

„Původně v Železných horách bylo padesát procent buků, dvacet procent jedlí a smrků a zbytek tvořily ostatní dřeviny. Dnes tu máme sedmdesát procent smrků,“ uvádí Kopecký. A proč je snaha navrátit některá území do původního stavu? Protože tam, kde roste víc druhů stromů, je větší rozmanitost přírody. Smrkové lesy jsou sice výhodné pro lesní hospodaření, mají ale své nedostatky.

„Vichřice je poskládá jako domino. Lehce podlehnou škůdcům, okyselují půdu, kde potom nic neroste,“ uvádí Vlastimil Peřina. S výsadbou v pralese Polom pomáhají Lesy ČR, bude stát pět set tisíc korun a zaplatí ji jeden z mobilních operátorů.