Vědci to zjistili na základě porovnávání přibližně 1,5 milionu genetických markerů, snadno identifikovatelných sekvencí DNA. Pracovali se vzorkem dvou tisíc lidí, kteří se účastnili dlouhodobé zdravotnické studie ve státě Massachusetts. Výzkumníci porovnávali markery osob označovaných za přátele a těch, kteří k přátelům nepatřili.
Nejvýraznější genetická shoda mezi jedincem a jeho přáteli souvisela jednak s čichem, jednak s imunitním systémem. „Čichové geny lze vysvětlit jednoduše. Lidé, kteří mají rádi stejné pachy, je nabírají v obdobném prostředí, díky čemuž se potkávají s jedinci se stejnými sklony,“ vysvětlil vedoucí studie James Fowler, profesor lékařské genetiky a politických věd z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Příbuznost ve čtvrtém koleni odpovídá shodě asi v jednom procentu genomu, tedy veškeré genetické výbavy jedincova organismu. „Většina lidí ani neví, kdo jejich příbuzní ze čtvrté generace jsou. Přesto mají tendenci si mezi myriádami možností vybírat za přátele právě je,“ uvedl Fowler s tím, že jedno procento může vypadat jako zanedbatelná hodnota, ale ve světě genetiky je to významné číslo.
„Samotný mechanismus, na jehož základě si lidé vybírají přátele, je však pro nás stále záhadou,“ dodal Fowlerův kolega Nicholas Christakis z Yaleské univerzity. Podle něj by to mohl být pozůstatek jakéhosi prastarého „systému k detekci vhodných jedinců“. „Osud člověka totiž nezávisí jen na jeho vlastních genech, ale také na genech těch, kteří ho v životě doprovázejí,“ podotkl.