Před 607 lety vysochali světici
Vznik opukové plastiky svaté Kateřiny Alexandrijské z jakubského kostela kladou historici na přelom čtrnáctého a patnáctého století. Je však možné, že její stáří lze určit přesněji, na 607 let.
„Vyplývá to z toho, že vznik plastiky svaté Kateřiny lze celkem přesvědčivě spojit s údajem o postavení kaple ve tvaru baldachýnu uvnitř kostela. Plastika byla součástí její výzdoby,“ uvádí kunsthistorička Milena Bartlová.
Ví se, že v květnu 1402 markrabě Jošt udělil Jihlavanům právo zřizovat ve farním kostele pod vlastním patronátem nové oltáře. A měšťané toho ihned využili.
Dílo zřejmě vysochal někdo z dílny proslulého Mistra Krumlovské madony. „Je vytvořená v takzvaném krásném slohu, kterým se v českých zemích projevovala vrcholná gotika. K jeho znakům patří něžné, jemné rysy a kultivovaný výraz ve tváři soch,“ líčí Martin Kos, historik umění z Muzea Vysočiny Jihlava.
S Krumlovskou madonou spojuje Kateřinu i bohatě řasený šat či esovité prohnutí těla. Světice přidržuje pravou rukou kolo s loukotěmi, svůj atribut, a na hlavě má zlatou korunu.
Plastiky existují dvě navlas stejné. V kostele svatého Jakuba stojí kopie, ale kvůli rekonstrukci chrámu se na ni teď podívat nelze. Originál vévodí dlouhodobé výstavě Krása středověké plastiky v jihlavském Muzeu Vysočiny. Ta bude návštěvníkům znovu zpřístupněna v září, sotva skončí úpravy v budovách muzea na Masarykově náměstí.
*Princezna mučednice*
Kateřina Alexandrijská byla podle legendy egyptská princezna, obrácená poustevníkem na křesťanství. Svou krásou a moudrostí okouzlila římského císaře Maxentia, jenž vládl v letech 306 až 312. Ctnostná panna vládce odmítla, čímž si vysloužila trest umučení. Měla být vpletena do kola. To však rozrazil blesk, a proto jí sťali hlavu.
Dnes se badatelé domnívají, že příběh je pouhou bájí. Kateřininým předobrazem mohla také být později žijící astronomka a matematička Hypatie Alexandrijská, kterou ubil rozzuřený dav.
Zda po dokončení oprav kostela zůstanou plastiky na svých současných místech, jestli originál poputuje do Prahy a kopii dostane k zapůjčení muzeum, nebo bude vše ještě jinak, bude záležet na rozhodnutí vlastníka – Královské kanonie premonstrátů na pražském Strahově.
