Slavíme Vánoce dnes stejně jako před staletími? Dodržujeme staré tradice, nebo si to jen myslíme? Na to se Sedmička ptala historika Prácheňského muzea v Písku dvaačtyřicetiletého Jana Adámka.
Slavíme Vánoce tak, jako naši předkové?
Dnes je to všechno jinak. Už na začátku adventu zdobí lidé stromek a udělají slavnostní výzdobu. V momentě, kdy má být všechno v klidu, ztišené a nenápadné, začnou vyhrávat koledy. A jakmile začnou Vánoce, tak to všechno skončí. Pak se všichni rychle navečeří, rozbalí dárečky a nestačí se divit, jak ty svátky zase rychle utekly. Ve skutečnosti teprve začínají a trvají přes šestý leden až do svátku Křtu Páně. To je neděle po šestém lednu.
Jak vypadal Štědrý večer ve středověku? Začínal i tehdy večeří s rybou?
Samotná štědrovečerní večeře není úplně původní vánoční tradicí, protože lidé ve středověku především zajedli a zapili to, že skončilo období půstu, které trvalo celý advent. A ten končil právě čtyřiadvacátého prosince večer. Kapr se na stole začal objevovat až v období masivního zakládání rybníků v patnáctém století. Ale ryby všeobecně patřily mezi pokrmy, které lidé mohli jíst i v období půstu, takže byly bezpochyby vyhledávané.
Co si lidé v období půstu nesměli dopřávat?
Nesměli jíst maso teplokrevných živočichů a jejich produkty. Takže ani mléko, sýry a další mléčné výrobky. Logicky se tak uchylovali k rybám.
Proč se rozdávají dárky?
Rozdávání dárků mělo mít v původním smyslu podobu Božího obdarování. Jako Bůh Otec obdaroval nás, když poslal na svět svého Syna a projevil tak svou lásku, tak také my projevujeme lásku bližním vzájemným obdarováním.
Předávali se dárky už ve středověku 24. prosince večer?
Lidé ve středověku rozdávání darů ve vánočním období znali, ale nečetné zprávy o tom uvádí, že šlo o vyšší vrstvy společnosti. Původně se dary předávaly o Novém roce, tedy vlastně při Oktávu Narození Páně. V den Narození Páně si je začali lidé dávat o něco později.
Byla nadílka u vánočního stromečku stejná jako dnes?
Lidé si před stoletími předávali dary buď z ruky do ruky, nebo je ukládali poblíž postele a podobně. Původně ale ani tohle nebyla tradice, důležitější byly oslavy konce půstu a narození Krista. Stromek je záležitostí až devatenáctého století, která přišla z Německa. Dokonce se nejprve věšel na strop špicí dolů.
A co vánoční zvyky jako je lití olova, rozkrajování jablka, házení střevícem? Jsou tyto vánoční tradice stejné jako v pradávné minulosti?
Tyto zvyky sice i ve středověku existovaly, ale s Vánoci žádným způsobem nesouvisely. Jsou to pouze věštecké praktiky, které daleko více souvisejí s přelomem roku než s vánočními svátky. Ale i s tím je problém, protože jen v některých oblastech byl konec roku v tu dobu, jak ho známe dnes. Někde to mohlo být časově jinak.
Jak je tedy možné, že to všechno dnes neodmyslitelně patří pouze k Vánocům?
Všechny tyto zvyky mají původ ve staroslovanských slavnostech. Středověká církev usilovala o to, aby se život lidí stal křesťanským. Ze začátku se objevovala různá napomenutí, ale zároveň si představitelé církve uvědomovali, že v lidech to všechno zlomit prostě nemohou. Takže se vydali cestou mírné rezignace. Tradice tedy zůstaly na úkor toho, že dostaly jakýsi
